září 2021

Po Út St Čt So Ne
01 02 03 04 05
06 07 08 09 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30
<   >




Port Aventura Park 2012 (napsal Vašek HD)

Když jsem ráno usedal ke snídani krátce před odjezdem do tohoto španělského skvostu, těšil jsem se, že napíšu skvělou reportáž plnou pochlebování a poklon. Jak však den pokračoval, začaly se růžové brýle krapítek mlžit. Vraťme se tedy o den dříve, kde to všechno začalo.

Toho rána jsem se probudil do svého prvního dne dovolené ve Španělském Lloret de Mar a nebyl bych to já, kdybych se alespoň nepokusil navštívit cca 200 km vzdálený zábavní park Port Aventura, do kterého jsme se chtěli společně s rodinkou dostat pomocí fakultativního výletu. Jelikož jsme se k prožití dovolené rozhodli využít jednu z renomovaných cestovních kanceláří, nebylo nic jednodušší, než si výlet zakoupit u sympatické delegátky. S tou jsme se krátce po polední sešli a mimo plánovaného Marinelandu jsme projevili zájem se podívat také do toho zábavního parku, o kterém se již cestou z letiště trochu neobratně zmínila. Slečna delegátka nám výlet do PA zřejmě s vlastní provizí ochotně prodala a bez jakýchkoliv dalších informací poslala následující den na autobusovou zastávku nedaleko hotelu. Věděli jsme tedy, že je to zastávka u benzínky před hotelem Fenal Garden a že tam máme být v osm. Pokud máte pocit, že průměrně inteligentnímu člověku by podobná informace měla bohatě stačit, tak se teda šeredně mýlíte. Nástupní místo byla dlouhá autobusová zastávka, kam zhruba každé tři minuty přijel nějaký autobus ať už linkový, nebo výletní. Deset minut před osmou dorážíme na místo a nacházíme autobus s cedulkou Port Aventura, do kterého jak následně zjišťujeme, nepatříme. Během krátké doby přijíždí několik výletních autobusů, do kterých občas někdo nastoupí, občas někdo vystoupí a občas vykoukne i řidič. My tam chodíme od busu k busu a koukáme za okna na cedulky, než zahlédneme jeden prázdný autobus na druhé tedy špatné straně silnice. No vida, za oknem nápis Port Aventura, ale samotný řidič nám na ukázaný voucher nedokáže říci, jestli už jsme konečně správně. Mezi tím se na druhé straně vystřídalo několik dalších autobusů a my ze zoufalosti voláme delegátce, aby nám alespoň trochu objasnila způsob, jakým to tady vlastně chodí. Ta nás ujistila v tom, že autobus stojí na špatné straně a zároveň nám doporučila, že pokud nás teda jako řidič vezme, tak s ním máme jet. To je přesně ta informace která nás v ruce s voucherem za bezmála 6000 Kč opravdu potěšila. V tu chvíli se s pouhým půlhodinovým zpožděním uráčila dostavit paní, která měla výlet na starosti, rozdala nám vstupenky, řekla pár vět v ruštině a šla zase pryč. Pozitivní je, že sedíme v autobuse, máme v ruce vstupenku, ale zároveň se dozvídáme, že bus odjíždí od parku v půl sedmé, což je hodinu a půl před zavíračkou. To mi společně s faktem, že do parku i kvůli pozdnímu odjezdu dorazíme až kolem jedenácté začíná dělat první vrásky.

Po cestě, která trvá něco málo přes dvě hodiny, vystupujeme u parku a první co vidíme je hromada lidí v mnoha frontách dosahujících snad 50 metrů. Asi bych měl mít se vstupenkou v ruce škodolibou radost, ale z pohledu na takové množství lidí je mi spíše neveselo. Procházíme tedy skrze turnikety a hnedle se můžeme pokochat pohledem na informační tabuli, která říká, že většina top atrakcí mají čekací dobu kolem 50ti minut. Bez fronty je jen vystřelovačka a zároveň nejrychlejší horská dráha v Evropě jménem Furius Baco, která pro jistotu nejezdí vůbec. Domnívám se, že jí třeba jen otírají hadříkem, aby se na slunku hezky leskla a že se svezeme o něco později. Pohodovým tempem proto vyrážíme k letošní novince v parku a zároveň nejvyšší horské dráze v Evropě jménem Shambhala. Název jak vystřižený z reikishow  Vlasty Plamínka však nenabízí žádnou duševní osvětu, ale pořádný adrenalinový zážitek. Nás od něj dělí jen zanedbatelná takřka hodinová fronta, která je sice dlouhá, ale za to vůbec neubíhá. Alespoň byl čas si pořádně prohlédnout tématiku a dekorace ve stylu Himalájí a zároveň se pokochat honosným pohledem na červeno-modro-bílý propletenec Shambhaly a Dragon Khana. Po předpokládané necelé hodině čekání se opravdu dostáváme na řadu a špekulujeme nad tím, zda se nám podaří chytit některou z ostřejších zadních řad. Jak následně poznáme, bylo to úplně zbytečné, protože obsluha řadila přicházející lidi od předu dozadu, takže na nás vyšla zhruba pátá řada a ke mně ještě přidala nějakého šmoulu ze sólo fronty. Už jen první výstup na vrchol do 76 metrů byl velice dlouhý a první sešup, který je díky zajetí pod zem , ještě o dva metry delší byl doslova nekonečný a skvělý. Následuje několik mocných airtimů, jeden pololooping a takový lehce ošizený, ale parádní průjezd vodou, nebo lépe řečeno fontánou. Ve chvíli, kdy vláček zastavil,jsem měl pocit, jako bych snad na žádné podobné dráze nikdy dříve nejel a i přes mnoho zkušeností jsem zažíval euforii, jako bych seděl ve vozíku horské dráhy poprvé. A teď to co někteří chtějí slyšet a jiní možná ne. Ano, Shambhala je lepší než Silver Star a jízda je opravdu fantastická. Zajímavostí je, že dráha včetně dekorace stála nějakých 650 milionů Kč, řadí se tím mezi nejdražší horské dráhy na světě a za tu ceny by jste koupili například dvě SheiKry a ještě by vám docela dost zbylo.

Po krátkém vydýchání se scházíme se zbytkem rodinky a vyrážíme na rafty kde kupodivu čekáme jen 5 minut a kde se po velice mokré a zábavné jízdě utvrzuji v tom, že tyhle rafty jsou jedny z nejlepších. Po vystoupení neleníme a svižným tempem vyrážíme do 4D kina, kde jsou v nabídce dva filmy. Jedním je notoricky známa želva v ropě a druhým nějaké zkoumání mořského dna. Vzhledem k roztomilosti želvičky na obrázcích si většina rodinky, pro které to bylo první 4D kino, vybrala právě želvu. Kdo byl v PA dříve, tak si možná pamatuje, že stávající kino tehdy nebylo ani 4D a ani 3D, ale pouhé 2D a kino uvnitř nevypadalo jako kino, ale jak lavice na nějaké adrenalinové atrakci. Do sálu vede dlouhá chodba ve stylu dříve promítané Sea Odyseey, která je rozdělená na dvě fronty. Jedna fronta je na želvu, druhá na mořské dno a filmy se střídají. Ve frontě jsme si postáli tuším nějakých 30 minut a jeden by ani neřekl, jaké může být čekání v tmavé úzké chodbě nudné. Z nudy nás jen vyrušila hádka několika lidí spikolíkem, který obsluhoval atrakci a který byl očividně z něčeho trochu zmaten. V předsálí jsme si vystáli dalších asi 10 minut a mohli se usadit do nepohodlných sedaček a zajistit se tyčí, která je společná pro celou řadu, takže, když máte třeba 100 kg a vedle vás sedí nějaký kostík, můžete být jisti, že obsluha zamačkávající jištění raději uvidí obtisk tyče na vašich dobře živených stehnech, než hubeňoura vlajícího po sále. Každopádně plošiny, na kterých jsou sedačky, se moc hezky hýbou všemi směry, ale povětšinou naprosto mimo děj. Nicméně film i zážitek to byl pěkný, takže proč ne. Po několika dalších menších atrakcích procházíme kolem vystřelovačky Furius Baco, která pořád nejezdí a začínám se smiřovat s tím, že asi ani nepojede. Následující den jsem se dozvěděl informaci, že dráha je odstavená kvůli menší nehodě, kdy se při jízdě utrhla jedna strana jištění které má člověk zapnuté přes hrudník. Smolaři, který na porouchané sedačce seděl se nic nestalo, ale dráha je po nějakých 14 dnech stále nefunkční a je dost možní že si v letošní sezóně už nezajezdí. Odstavená dráha není nic potěšujícího, ale horší bylo to, že z dráhy která má kapacitu 1500 svezených lidí za hodinu a hodinové fronty běžně mívá se návštěvníci rozdrobí na ostatní top atrakce.

I díky tomu nám digitální cedule říká, že v tuto chvíli má Shambhala 1.30h, Hurakan 1.20h, Dragon 1.00h a u ostatních atrakcí je to velmi podobné. My vyrážíme na zmíněného Dragon Khana a poctivě si vystojíme frontu která má jak cedule říkala opravdu hodinu. Skvělých 8 loopingů nám opět zvýší tep a množství adrenalinu v krvi, ale stání ve frontě nám opět ukouslo velký díl drahocenného času. Jako další atrakci do rodinného bloku jsem navrhoval akční show Templo del Fuego, u kterého jsem se však dočetl, že stejně jako Furious Baco je dnes celý den mimo provoz. To že nefunguje už druhá atrakce, na kterou jsem se těšil a kterou jsem chtěl ukázat ostatním, mi udělalo opět velkou radost. Následující půlhodinku jsme obětovali na zahnání hladu, kdy jsme kručící žaludky umlčeli nějakým tím hamburgerem a kuřecím sendvičem. Všiml jsem si, že minimálně u jednoho stánku s občerstvením je automat,ve kterém se dá vybrat a zaplatit jídlo. Na obrazovce si navolíte třeba hamburger, colu a zmrzlinu a zaplatíte. Vyjede vám lístek s objednávkou a stejný lístek zároveň vyjede obsluze, která vše připraví a proti vámi odevzdanému lístku vydá. Je to rychlé a nemusíte umět ani slovo španělsky, či anglicky. Stačí jen říci gracias a adios :-)

Po jídle se trhám od skupinky a jako správný vykuk se stavím do solo fronty na volný pád s pocitem vítěze, jak já všechny ty ostatní trouby předběhnu a za 5 minut budu pryč. I přes to, že jsem byl zhruba 15tý sólista v řadě, tak pohublý klučina obsluhující atrakci zjevně nepochopil princip onoho doplňování. Pokud vzal jednoho člověka za deset minut, rovnalo se to malému zázraku. Nyní je asi pravý čas zmínit, že na volném pádu jezdily pouze dvě čtyřmístné lavice z celkových myslím 5ti, takže v době kdy jsem tam stál v sólo frontě, se čekací doba klasické fronty blížila ke dvou hodinám. Narážím však na jednu velkou novinku v zábavních parcích a tou jsou "Rusové". Za celou dobu postávání ve frontě jsem viděl tři konflikty kvůli předbíhání a pokaždé byla slyšet ruština. Korunu tomu nasadil vožralej Rus s Ruskou, kteří předběhli celou solo frontu, na konci si zvedli provázek a postavili se na začátek klasické zhruba dvouhodinové fronty. Několik lidí se ohradilo, Rus se chtěl prát a Ruska dělala bla bla bla jak malé dítě. Nicméně obsluha nechtěla problémy, tak Rusy usadila hned do následující jízdy. Jestli tedy nechcete stát fronty, nemusíte si kupovat Express pass, ale vypijte láhev vodky a chovejte se jako Rus. Během čekání došlo k odstavení Hurakana na nějakých 20 minut. Když ho opět uvedli do provozu, stál jsem v solo frontě snad hodinu, byl jsem vytočenej, ale bylo mi líto odejít a ztratit vyčekanou pozici. Obsluha atrakce se však vyměnila a nově příchozí dívka začala nabírat z fronty sólistů takovým způsobem, že mi to bylo skoro až hloupé vůči ostatním, protože během snad 10ti minut spotřebovala nějakých 8 lidí včetně mě a když jsem vystupoval, vybrala další dva. Vyšla na mě sedačka, kde nesedím, ale visím a konečně jsem se dočkal vytouženého okamžiku, kdy jsem puštěn z výšky 86 metrů. Opět pecka, ale z toho neustálého stání a koukání lidem na záda začínám být docela unavený. Scházím se s ostatními a na tabuli zjišťuji, že jediné co bychom mohli ještě stihnout je dřevěnka Stampida, u které svítilo 20 minut. Než jsme od Hurakana ke Stampidě došli, tak se čas změnil na 1 hodinu a první co zahlédnu je odstavený vláček ve stoupání na jedné ze dvou drah. Se zjištěním, že na dvojité horské dráze jezdí dráha pouze jedna, už definitivně rezignuji a společně se vydáváme ven z parku, kde už na nás čeká přistavený autobus, který nás odvezl zpět do našeho hotelu v Lloret de Mar.

I přes to, že jsem reportáž začal trochu skepticky a podobně jí i ukončil, nemohu říci, že by to byl zas tak špatný den. Vždyť jsme se svezli na nejvyšší horské dráze v Evropě a také na dráze, která donedávna držela prvenství v počtu loopingů. Bylo super dostat rodinku na rafty, které do té doby znali jen z obrázků a stejně tak do 4D kina a na dalších pár atrakcí. :-) Pokud ještě někdy vyrazíme do Port Aventury fakultativním výletem, určitě naše první kroky povedou ke stánku s express passy, které jsme si měli koupit už při tomto výletu. Nějak jsme se na tom shodli až ve chvíli, kdy už jsme si Shambhalu a Dragona vystáli a celkově už bychom pak neměli i s předbíhacím náramkem celkem moc času. Proto pokud pojedete do PA na jeden den v turistické sezóně, nebuďte škudlílci, kupte si express pass a pořádně si to užijte.

Napsal Vašek HD

Galerie

Port Aventura Park 2012 (napsal Vašek HD) Port Aventura Park 2012 (napsal Vašek HD) Port Aventura Park 2012 (napsal Vašek HD) Port Aventura Park 2012 (napsal Vašek HD) Port Aventura Park 2012 (napsal Vašek HD) Port Aventura Park 2012 (napsal Vašek HD) Port Aventura Park 2012 (napsal Vašek HD) Port Aventura Park 2012 (napsal Vašek HD)
Aktuální hodnocení: 5,0 / 5

captchaNelze-li číslice přečíst, zkuste obnovit obrázek.

VasekHD

VasekHD , 05.04.2013, 00:19: Reagovat:

Ahoj, express pass jsem si ještě v PA nekupoval a nevím zda se dá koupit přes internet.. Možná se to bude dát najít na jejich stránkách.


danifedor@gmail.com , 23.02.2013, 12:33: Reagovat:

zdravim chcem sa spytat ako to funguje s express ticketom? da sa zakupit len v parku alebo sa da kupit aj na nete ? skuste napisat nejake info na danifedor@gmail.com bol som v aventure v juli 2012 a dostal som sa 1x na shambhalu 1x na furius a 4x na dragona.


Radek , 02.10.2012, 22:38: Reagovat:

No určitě se vyplatí si koupit předbíhačku.My jsme byli loni v Aventuře taky fakultativním výletem z Lloretu a zpátky jsme se vraceli už v 17:30. A kdybych si nekoupil express,tak bych čekal na hlavní atrakce i 2hod. Tak jsem nečekal nikde déle než 5 minut :-)a stihl jsem temer vsechny velké atrakce a maximalne si to uzil,byl to muj prvni zabavni park. Hned bych se tam vrátil a vyzkoušel Shambhalu,musi to byt super draha.


Bodniho , 02.10.2012, 18:01: Reagovat:

Jo, to s těma Rusy potvrzuji i s Mirabilandie, náznaky a pokusy o předbíhání a také kouření ve frontištích přímo pod značkou zákaz kouření, ale to nebyly jediný... a tak si říkám, proč si to parky neohlídají.