říjen 2019

Po Út St Čt So Ne
01 02 03 04 05 06
07 08 09 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31
<   >




PortAventura 2010 (napsal Loupik1)

Na letošní dovolenou jsme vyrazili do Španělska. Již podruhé jsme si pro pobyt vybrali letovisko Salou, rozprostírající se na pobřeží Costa Dorady. Už předem jsme měli naplánovanou návštěvu Port Aventury na pondělí a úterý.

Vstupenky jsme si zakoupili předem v Salou, abychom pak nemuseli u pokladny stát frontu. Cena jedné vstupenky na den je 44 €. Poté jde ještě zakoupit na 2 dny, 3 dny ve dvou parcích a dokonce i týdenní vstupenka. Letos slaví Port Aventura patnácté narozeniny a dárek pro všechny návštěvníky je druhý den vstup zdarma, což jsme velmi ocenili. Nejvíce jsme se báli velké návštěvnosti, ale to člověk prostě nezmění, tak jsme jen mohli doufat. Port Aventura byla naším prvním parkem a tak se po třech letech vracíme osvěžit si vzpomínky. Minule jsem zde udělal obrovskou chybu a nešel na dráhu Dragon Khan. Také jsem vynechal volný pád. To jsem teď chtěl obojí napravit a konečně volný pád zkusit. 

1. den

V pondělí ráno jsme tedy vyrazili na autobusovou zastávku. Docela jsme si počkali, protože první autobus jede až v 9:20. Zaplatili jsme 1,40 € za jednoho a vyrazili do nedalekého parku. Už po chvíli jsme spatřili park a jeho nejvyšší atrakce a musím říct, že to člověku úplně zvedne adrenalin v krvi. Autobus zastavuje a my vystupujeme a vyrážíme ke vchodu. Lidí je tam spíš málo a já mám hned lepší náladu. Byli jsme rádi, že jsme vstupenky už měli, protože u pokladny byla docela fronta. My jsme jen prošli kolem a mířili před vchod. Bylo něco po půl desáté a my s velkým překvapením zjistili, že obsluha už vpouští lidi dovnitř parku. To nebylo zrovna podle našeho plánu. Prošli jsme tedy turniketem a vešli do úplně jiného světa.

Již na první pohled je vidět, jak je park nádherný. Tématika je zde znát na každém kroku a je velmi dobře propracovaná. Park je krásný a celkově upravený. Každého návštěvníka musí na první pohled uchvátit. Park je rozdělen do 5 tématických částí – Středomoří, kterým se vchází do parku, Polynésie, Čína, Mexiko a Daleký západ. My jsme rychlým krokem zamířili Středomořím oprášit naše vzpomínky na nejrychlejší horskou dráhu v Evropě nesoucí jméno Furius Baco. Když jsme se blížili, viděli jsme, že tam už chodí dost lidí. Rychle jsme proběhli vchodem a prošli čekací cestou. Bál jsem se, jaká fronta nás tam už čeká a měl jsem velkou radost, když jsem zjistil, že se čeká jen kousek před nástupištěm. Rychle jsme tam zamířili a než jsme tam došli, stihlo nás předběhnout několik Španělů, kteří rádi přelézají zábradlí. Čekali jsme tedy na desátou až dráhu spustí. To díky strachu a těšení uteklo velmi rychle. Vozík projel pár zkušebních jízd a mohli jít na řadu první návštěvníci.  Přišlo mi, že jsme za chvíli byli na řadě. Najednou jsme již byli vpuštěni a vybrali si čtvrtou řadu. Přijel nám vozík a my do něj usedli a připevnili bezpečnostní zařízení. Docela hustý bylo, že jsme před sebou mohli sledovat vystřelení předchozího vláčku. Ten zmizel v dáli a my se na sebe jen podívali a náš strach ještě narostl. Náš vozík se po chvilce rozjel do další místnosti, kde se promítalo docela strašidelné divadlo. Vozík jemně zacouval, scéna končí. A vtom to přišlo.. Vystřelení z 0 na 130 km/h za 3,5 sekundy je opravdu neuvěřitelné. Ani to nejde popsat. Kdo nezažil, nepochopí. Během pár vteřin nabral náš vlak nejvyšší rychlost. Trochu mě překvapilo, jak dráha klepala. Docela dost to během jízdy cukalo. Obrovskou rychlostí projíždíme dráhu. Po chvíli vjíždíme do velmi táhlé vývrtky, ve které opravdu pocítíte, že jste hlavou dolů. Následuje poslední dlouhá zatáčka těsně nad vodou a pak už jen brzdy. Byl to opravdu mazec. Dráha byla super. Když jsme vystoupili, asi jsme vypadali docela směšně, protože se nám obsluha hrozně smála, jak máme všichni ulízlý vlasy a vyplesklý obličeje.:-) Okolí dráhy je velmi hezky upraveno. Dráha projíždí jakousi vinicí. S novými zážitky jsme zamířili na další atrakci. Podle plánu jsme chtěli rychle jít na Dragona, ale do Polynésie nás nechtěli pustit. Tak jsme tedy zamířili na Daleký západ. Minuli jsme vodní dráhy a Stampidu a mířili k Dragonovi druhou stranou. Ale ne..U vchodu do Mexika stála taky obsluha a nikoho tam nepouštěla. Tak se tři z nás vydali na dřevěnku Stampida. Tato dráha má dvě koleje vedle sebe a tak vláčky můžou závodit. Vybrali jsme si červenou a do 5 minut nastoupili do vozíku. Ozval se zvuk běžících kopyt a my vyrazili na závod. Jízda byla pěkná, rychlá a zajímavá, ale znovu mě překvapilo cukání. To ale k dřevěnkám patří.. V jednom místě se vozíky rozdělí a po chvíli se opět vrátí k sobě. Nedokázal jsem pochopit, jak to mohli konstruktéři takhle dobře propočítat. Červený vlak o kousek vyhrál nad modrým a my nadšení z adrenalinové jízdy spěchali znovu ke vchodu do Mexika. To už bylo otevřené a tak jsme zamířili přes celé Mexiko až do Číny.

Když jsme tam vešli, hned na první pohled nás ohromila obrovská a hodně propletená dráha, Dragon Khan. Už z dálky bylo slyšet její tajemné hučení. My jsme ještě více zrychlili a zamířili na tuto úchvatnou dráhu. K našemu velkému úžasu tam skoro nikdo nebyl.! Jakmile jsme dorazili k nástupišti, hned jsme byli na řadě. Usedli jsme do třetí řady a překlopili přes hlavu bezpečnostní zábrany. Jen tak pro zajímavost jsem i zde, jako na všech velkých dráhách, úplně nedocvakl tyto zábrany a v sedačce jsem byl tak trochu volně. To mi ale nezkazilo náladu. Dráha je vyšší, než se z chodníku zdá a z celého tahání je na ní krásně vidět. Náš strach dosáhl maxima, když se vozík přehoupl a rozjel se z kopce. Loopingů a výkrutů je zde opravdu dost a přicházejí celkem rychle za sebou. Jízda je rychlá, jemná, adrenalinová a naprosto úžasná.! Po docela dlouhé jízdě přijíždíme do cíle. Velmi nadšení vystupujeme a jelikož tam pořád nikdo nebyl, hned jsme si jízdu zopakovali. Neméně nadšení znovu vystupujeme a jdeme ke stánku s fotkami. Něco tam hrozně páchlo a po chvíli jsme si všimli, že tam někdo zdařile vyprázdnil žaludek. U dráhy pořád stálo jen pár lidí. My jsme si ale řekli, že musíme stihnout také jiné atrakce a tak jsme šli dál směrem na Polynésii. Na Dragonovi dnes ale určitě nejsme naposled. Tato dráha je vidět snad ze všech koutů parku a mě naprosto uchvátila. Sám za sebe bych řekl, že je to asi nejlepší dráha, na které jsem kdy jel. Rozhodně bych jí všem doporučil, je to skvělý zážitek.

Další atrakcí byla Tutuki Splash, stříkací loďka. Tady jsme si počkali asi nejdéle z celého dne. Po asi hodinové frontě usedáme do pěkně mokré loďky. Nejdříve projíždíme vnitřkem sopky a poté sjíždíme první menší kopec. Následuje tahání na ten větší. Byla to docela výška na to, že to byla vodní atrakce. Ten druhý kopec byl skvělý. Byli jsme pěkně mokří a o ty suchá místa se postarají lidi stříkající vodu z můstku na loď. Jízda opravdu stála za to. Bylo asi před dvanáctou hodinou a my jsme si hned vzpomněli, že při naší první návštěvě jsme v tuhle dobu měli za sebou jen Furia. Mokří tedy pokračujeme na další vodní atrakci, tentokrát rafty Grand Canyon Rapids. Vyčkali jsme si necelých 15 minut a hurá do raftu. Jízda byla opravdu povedená. Jak rychlé tempo atrakce, tak množství vody, se kterou se příliš nešetřilo. V neposlední řadě také velmi hezké tématické prostředí Grand Canyonu. Po vystoupení jsme si všimli, že je tam jen pár lidí, tak jsme přelezli znovu do fronty a do 5 minut jsme zase seděli v raftu. Na této atrakci je různé, jak vylezete mokří. Někdo má štěstí a je skoro suchý a někdo je celkem dost mokrý. Já jsem se zapojil do té druhé skupiny. Dále jsme pokračovali ke kládám. Tam ale stálo šíleně moc lidí, tak jsme se rozhodli tuto atrakci odložit. U Stampidy jsme si dali hranolky za 2,45 €. Pak jsme dál procházeli parkem a narazili na volný pád. Okouknul jsem jaká je fronta a moc lidí tam nebylo. Ne.. Já to prostě nedám... Pokračujeme a po cestě se projedeme na konících. Jedná se o atrakci, kde po dráze jezdí vyhlídkovým tempem ,,koníci“ a pořádně si do toho řehtají. Dále přišel na řadu vláček El Diablo. Počkali jsme si asi 10 minut a usedli do poměrně dlouhého vláčku. Obsluha nás poslala do druhého vozíku. Mě se to ale nejvíce líbí zezadu, ale co..Náladu mi taková maličkost nezkazí. Jízda je velmi pěkná, dráha má dokonce tři tahání a po tom posledním vláček projíždí velkým spirálovým kopcem. Určitě doporučuju se na ní svézt.

Už z frontiště jsem stále pokukoval po vysoké věži kousek od nás a přemýšlel, jaké to asi bude. Naše další kroky vedly přesně tam, k 86 metrů vysokému volnému pádu, který se jmenuje Hurakan Condor. Abych pravdu řekl, moc se mi tam nechtělo, zvlášť když jsem tam šel sám. Proto to vypadalo, jako když jdu na popravu. Prošel jsem frontiště a vydal jsem se cestou pro jednotlivce. Tady se to zaseklo a popocházelo se jen zřídka. Přitom přede mnou nebylo víc jak 15 lidí. Obsluha pořád pouštěla skupinky z druhého frontiště a na jednotlivce kašlala. Až poté, co jí nějaký španělský chlapík vynadal, se to začalo hýbat. Konečně začala brát lidi i z naší fronty. Třeba čtyři najednou a zaplnila s nimi celou sedačku. Huracan Condor má 5 padacích drah, z toho 3 klasické sedací a 2 na stání (spíš takové zavěšení). Sedačky jezdí nezávisle na sobě a tím to odsejpá rychleji. Všiml jsem si ale, že obsluha se snaží pouštět sedací najednou a stejně tak i verze pro stání. Asi aby ty lidi vpouštěli najednou. Za chvíli jsem byl na řadě. Vyprosil jsem si sedací sedačky a hodná obsluha mi vyhověla. Celý rozklepaný a chvíli před omdlením jsem usedl do sedačky a připevnil bezpečnostní zábrany. Během chvilky se vozík rozjel na mou premiérovou jízdu. Další důležitý okamžik v zábavním životě je tu.. Jízda začíná uvnitř budovy, kde vozík stoupá středně rychle. Můžete vidět krásnou tématiku a výzdobu ve stylu Mexika. Po chvilce sedačky vyjely z budovy ven a já se jen v šoku díval na tu výšku pode mnou. Byli jsme sotva ve čtvrtce a už to bylo strašně vysoko. Najednou se vozík hodně rychle rozjel vzhůru a já si hned říkal, co já vůl na to lezu.. Bylo to opravdu šílená výška a když jsem se podíval nad sebe, s hrůzou jsem zjistil, že pořád ještě nejsme nahoře. Za pár vteřin jsme byli na samém vrcholu věže a výhled byl velice působivý. Jen jsme nahoře zastavili, tak jsem ani neměl čas přemýšlet, jak to bude hrozný a už se naše sedačky utrhly. Pád byl hrozný a až nějak podezřele dlouhý..Cestou dolů to snad ještě zrychlovalo. Po chvilce, která mi přišla jako věčnost, jsme zahučeli do budovy a tam zastavili. Bylo to šíleně adrenalinový. Když jsem o tom pak přemýšlel, tak se mi to i líbilo, ale tam jsem byl prostě v šoku. Přiznám se, že po vystoupení jsem se úplně celej klepal.

Pak jsme si koupili zmrzlinu za 2,50 € a vyrazili na stanici vyhlídkového vláčku. U ní zrovna zastavila ,,loď“ s maskoty parku a oslavovali patnácté narozeniny parku. Součástí bylo i vydařené taneční představení na novou písničku Port Aventury. Opravdu moc pěkné a škoda, že jsem si to nenatočil. Jízda ve vláčku je docela dlouhá a je z ní i hodně vidět. Proto jsem si na ní natočil pár videí. Je z ní dokonalý pohled na Dragona, kolem kterého mašinka těsně projíždí. Hned jsme na něj dostali chuť a tak jsme si ho šli, dnes už potřetí, zopakovat. Jízda byla opět super, ale je zde pěkně cítit přetížení a tak nám to pěkně promasírovalo tváře. Dragon Khan mě prostě nikdy neomrzí a jízda na něm bude vždy úžasná. Celý den bylo hrozné vedro a tak jsme už byli pěkně unaveni. Dragon byl tedy závěrem našeho prvního dne. Nestihli jsme sice nějaké atrakce, ale to přece napravíme druhý den a ještě si nějaké nejlepší zopakujeme. Z parku tedy vycházíme naprosto spokojení a nadšení a s krásným pocitem, že zítra sem jdeme znovu.   

2. den

Druhý den začal stejně jako ten první, s tím rozdílem, že autobus přijel dřív. Za chvíli už jsme znovu stáli před parkem a byli jsme hodně natěšený. Mezi prvními jsme vešli do parku a znovu chtěli dát na rozjezd Furia a tím se s ním i rozloučit. Později jsou na něj velké fronty. Doběhli jsme tedy před vchod a hned nám bylo jasné, že je zle. Stála tam obsluha s vysílačkou a říkala, že dráha má technické problémy a že možná tak ve 12 hodin. No, slušná facka na začátek. S pokleslou náladou jsme chtěli jít dál, ale obsluha nás nechtěla pustit dál do parku. Čekali jsme tedy na desátou. Někdy nám vážně přišlo, že ty lidi asi nepřemýšlí. Kdo by si myslel, že tam čekáme asi pro zábavu nebo že se nám chce. Každý se procpal dopředu a rázem jsme se přemístili z prvních míst ve frontě někam doprostřed. Ještě lepší. V 10 hodin obsluha vpustila lidi do parku a k našemu velkému překvapení se jich asi polovina rozeběhla. Tak jsme se také rychle přesunuli ke kládám, které jsme včera nestihli a chtěli jsme to dnes napravit. Když jsme tam došli, stála tam taky obsluha s vysílačkou a nepouštěla návštěvníky dál. Už nám skoro přetejkaly nervy.. Šli jsme se tedy podívat ke vchodu do Mexika, jestli nebude otevřené, ale samozřejmě nebylo. Tak jsme se zase vraceli ke kládám. Ty stále nebyli v provozu a tak jsme se vydali na rafty. Tam jsme si hned zkraje vystáli asi 30 minutovou frontu a usedli do raftů. Tato pěkná jízda nám zlepšila náladu a my vyrazili již potřetí ke kládám Silver River Flume. Už bylo konečně otevřeno a my si stoupli do asi hodinové fronty. Tyto klády jsou opravdu vydařené. Jsou hodně dlouhé a mají dokonce 3 sjezdy. První nejmenší, druhý větší a třetí obrovský. Já seděl vepředu a schytal jsem to opravdu hodně. Nezůstal na mě kousek suchej. Po vyždímání triček jsme vyrazili na naší oblíbenou dráhu Dragon Khan. Už nás skoro ani nepřekvapilo, že se stálo i před vchodem. Vyčkali jsme si snad hodinovou frontu a usedli tentokrát do druhé řady vláčku. Jízda byla opět skvělá. Navíc z druhé řady je také pořádně vidět na koleje před sebou, o to je to větší adrenalin. Dragon Khan je prostě super úžasná dráha, které vážně nejde nic vytknout. Je prostě dokonalá a nic jí nechybí. Já se do ní naprosto zamiloval..

Chtěli jsme ještě stihnout Templo del Fuego, ale protože nebyl čas a při minulé návštěvě jsme na něm byli, rozhodli jsme se ho vynechat. Bylo to ale úžasné a všem doporučuju. Přešli jsme do Polynésie a chtěli jít do letos nového 4D kina Sea Odyssey. V parku dnes poprvé fungovaly elektronické informační tabule na kterých byly přesně zaznamenány fronty na větších atrakcích. Předešlý den bylo u všech atrakcí 0 minut a teď nám došlo, že to spustili až dnes. Je to ale dobrý nápad, protože technika je přece jen rychlejší a přesnější než tabule s křídou. U Sea Odyssey byla hodina a půl. My jsme se dohodli, že už je to v nadlidských silách a i tuto atrakci jsme bohužel vynechali. Dva členové rodiny se rozhodli už jít na hotel a my pokračovali. Došli jsme přes Čínu do Mexika, kde jsme si zopakovali El Diablo. Dále jsme si vyčkali asi 15 minut na menší dřevěnku Tomahavk, kterou jsem si dal z první řady. Dále jsme se vrátili na Stampidu, tentokrát na modrou. Za 10 minut jsme již seděli ve vozíku a vyrazili na jízdu. Modrý vláček je snad ještě divočejší než červený. A přesto jsme o kousek prohráli. Celý vyplesklý přijíždíme do stanice a vystupujeme. Dále jsme si cestou dali rafty. Znovu asi jen necelých 10 minut čekání. Konečně jsem to na čtvrté jízdě neodnesl nejvíc já a vylezl jsem relativně suchej. Napadlo nás se podívat k Tutuki Splash a paradoxně tam bylo asi o polovinu méně lidí než předchozí den. Vyčkali jsme asi  40 minut a usedli do poslední řady. Jízda byla snad ještě hezčí než včera. Vzadu to pěkně z kopce zatáhlo, až jsem se nadzvedával. Opět celý mokří vystupujeme a touto atrakcí se loučíme s tímto skvělým parkem. Pak už jsem si jen natočil Furia ze všech možných pohledů a koupili jsme si velmi pěkné suvenýry. Vyšli jsme z parku a do hotelu šli pěšky. Tak ahooj Port Aventuro.!!           

Ještě chci dodat, že si zde můžete koupit Expressy neboli předbíhačky. Za dalších 44 € neomezeně na všechny hlavní atrakce a za 22 € na každou hlavní atrakce jen jednou. Je to asi dobrá věc, ale díky ,,předbíhačům“ se fronty na atrakce ještě protahovaly, místo aby byly tak za polovinu času. Někde se dokonce stála fronta i u Expressů. Nevim, jestli je to spíš dobré nebo špatné.

Shrnutí:

V Port Aventuře jsme byli 2 dny. Ani tak jsme nestihli vše, co jsme chtěli, ale něco zase vícekrát. Myslíme si, že první den byla návštěvnost tak dobrá díky vítězství Španělů na mistrovství světa předešlý den. Určitě to hrálo nějakou roli a jsme velmi rádi, že jsme tenhle den v tomto parku trefili. Druhý den bylo narváno a vůbec ten začátek nějak horší než v ten první den. Oba 2 dny bylo hrozný horko a tak bylo v nadlidských silách být tam až do konce. Byli jsme ale nadšený a spokojený. Port Aventura je prostě kvalitní a krásně upravený park. Tématika je zde na vysoké úrovni a vše je propracováno do posledního detailu. Port Aventura bude navždy ten první park. Všechny si nás získala. Nyní jí řadím jako nejlepší a nejkrásnější park. Byli to 2 dny plné adrenalinu, fantazie a nezapomenutelných zážitků. Všem jí z celého srdce doporučuju. A i když je tak daleko, tak tu nejsem ani zdaleka naposled..:-)

S pozdravem Honza alias Loupik1.

Aktuální hodnocení: 5,0 / 5

captchaNelze-li číslice přečíst, zkuste obnovit obrázek.

Radek , 27.07.2010, 20:02: Reagovat:

Za sebe můžu říct, že mě překvapila nebo spíše zklamala jedna věc. Když jsme byli v parku my, tak byly některé části parku zavřené třeba až do 11 hodin. Mexiko otevírali v 10:30 a Polynésii tuším až v 11:00. Říkali jsme si, no co, je to mimo sezónu, málo lidí, tak proto asi otevírají postupně. Ale jak je vidět, dělají to tak pořád i v hlavní sezónu. Lidi do parku pustí už v 9:30, otevřou jim restaurace a stánky se suvenýry a tahají z nich peníze. Ale že by jim otevřeli atrakci tak to ne. Kromě Furiose, Stampidy a raftů tam není tu hodinu od otevření na co jít. A to ještě u některých atrakcí stojí obsluha s vysílačkou a lidí posílá pryč. Řek bych, že jeli vždy jen tak 2, maximálně 3 atrakce. A na těchto atrakcích je tím pádem pořádná fronta. Pokud bych měl Aventuře něco vytknout, tak je to tenhle hloupý systém postupného otevírání parku.


Loupik1

Loupik1 , 27.07.2010, 15:53: Reagovat:

No já už nějaký videa na YouTube mám tak se můžeš kouknout já budu rád..:-)


Jindrous

Jindrous , 27.07.2010, 13:13: Reagovat:

Re:Loupik1:

pěkný - natáčel jsi kamerou - když jsou u recenze videa, je to takový lepší ale jinak za 1* :-)


Loupik1

Loupik1 , 26.07.2010, 21:34: Reagovat:

Děkuju ale zase nepřeháněj..:-)) Já se tam taky vidim a nejradši bych tam byl doopravdy a projel se na Dragonovi..
A ty si měla tu recenzi taky skvělou..;-)


MartulaHD

MartulaHD , 26.07.2010, 21:00: Reagovat:

moc hezká recenze.. pěkně se čte a úplně jsem se viděla v parku a vzpomínala, když jsem ji teď dočetla.. Dávám ti jedničku s hvězdičkou :)