květen 2020

Po Út St Čt So Ne
01 02 03
04 05 06 07 08 09 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
<   >




1. Den - Cesta

V sobotu 7. září ráno jsme nasedli ne na bicykly, ale do auta a za krásného letního počasí vyrazili západním směrem. Již při cestě přes Německo se počasí pomalu, ale jistě zhoršovalo. Cesta kromě přejetí jedné dálniční odbočky a následného lehkého zakufrování nebyla ničím zvláštní. Jen při jedné zastávce u benzínky Julda z naší party tak přitahoval německou včelu, až to skončilo žihadlem a postiženému postupně ruka dost nepříjemně otekla. Cesta nicméně dále ubíhala a po přejetí do Francie se počasí dále zhoršilo, začalo pršet a poté začaly padat z nebe proudy vody. Teplota z pražských bezmála třiceti stupňů spadla na stupňů patnáct. To nám to tedy hezky začíná...

Dorazili jsme do cíle první etapy, do města Metz (Méty) a díky navigaci našli i hotel, zabukovaný ještě z domova. Zjistili jsme, že hotel nemá restauraci a ani v okolí není sebemenší možnost něco pojíst. Takže znova do auta a zajeli jsme k nejbližšímu nákupnímu centru. Ale místní supermarket byl takový prazvláštní. Mohli jste si koupit kvanta ovoce, zeleniny (ta byla chlazená zvláštními tryskami přímo nad regály), sýrů a uzenin, ale nikoliv pečivo a nápoje. Takže, abychom nezemřeli hlady, jsme vylovili z regálu něco, co šlo sníst bez pečiva a zase zpátky na hotel. Podle názvu byl velmi honosný, i okolí bylo docela přijatelné, ale interiér už tak honosný nebyl. Hotel byl bez výtahu, takže jsme po úzkém točitém schodišti vystoupali do druhého patra, kde na nás čekaly pidipokoje, sice čisté, ale miniaturní, že i pouhé otočení se znamenalo docela problém. Vrchol ale byl sociální zařízení, po překonání schůdku následoval miniprostor nikoliv obkládaný mramorem, ale plastový odlitek připomínající známé toalety TOI TOI. No nic, jsme tady dvě noci, tak to nějak musíme vydržet, fotky na rezervačním serveru a realita bývají někdy dost vzdálené. Ale abych hotelu jen nekřivdil, zase jsme měli k dispozici velmi kvalitní wifi signál, byť po docela obsáhlé registraci a vyplňování datumu narození babičky...

Juldovi oteklá ruka dále otékala, ale nesl to statečně a hotelového lékaře jsme nemuseli povolat. Zalehli jsme do postelí unavení po dlouhé cestě, ale s vědomím, že následující den pokoříme zábavní park Walygator, ležící poblíž.

Přejít na druhý den: 2. Den - Walygator Parc

Galerie

1. Den - Cesta 1. Den - Cesta 1. Den - Cesta 1. Den - Cesta
Aktuální hodnocení: 0,0 / 5

captchaNelze-li číslice přečíst, zkuste obnovit obrázek.