duben 2019

Po Út St Čt So Ne
01 02 03 04 05 06 07
08 09 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30
<   >




5. Den - Walt Disney Studios

Vzhledem k tomu, že jsme do Disneylandu měli zakoupené vstupenky tzv. tři dny za cenu dvou (do obou částí parku), tak dnes byla na pořadu dne návštěva druhé, menší části parku, Walt Disney Studios. Zítra si dáme od Disneylandu pauzu a potom se sem ještě na jeden den vrátíme. Myslím, že toto je pro návštěvníky Disneylandu nejrozumnější řešení, dva dny na obří základní park a jeden den na mnohem menší park filmových studií. Naše vstupenky umožňovaly volný přechod do druhého parku.

Ráno jsme vyjeli opět tak, abychom dorazili k parku zhruba na desátou hodinu, kdy otevírá své brány. Cestu už jsme trochu znali, opět jsme museli zaplatit mýto za asi kilometrový úsek dálnice, ale tentokrát to nebylo obvyklých 2,10 €, ale rovnou 3,40... Byl to asi nějaký renonc, asi nás mýtná brána identifikovala jako jiný druh vozidla, protože při cestě zpět a následující dny to bylo opět klasických 2,10 €. Znova jsme si vychutnali typicky americký příjezd k parku, kde je všechno obrovské a rozlehlé a již z dálky byla k vidění hlavní dominanta, pohádkový zámek Šípkové Růženky. Po zaplacení 15 € za parkování jsme pokračovali na megaparkoviště, které ale bylo zaplněné jen zlomkem své kapacity. Přemýšleli jsme, kolik aut se tam srovná ve dnech nejvyšších návštěv, dvacet tisíc? Nebo víc? Spolu s návštěvníky, kteří dorazili veřejnou dopravou, zejména vlaky (TGV), to pak může „hodit“ třeba i stotisícovou návštěvu během jednoho dne. My jsme naštěstí zažili spíše prázdnější park, ale rozhodně alespoň nepůsobil vylidněným dojmem, lidé proudili všude kolem, spíš se ta nižší návštěvnost projevovala relativně kratšími čekacími dobami na těch několik atrakcí, kterými park disponuje. To ale platí jen pro základní park, ve filmových studiích byly naopak fronty dosti dlouhé.

Při příchodu k branám od parkoviště jsme si nemohli nevšimnout ozbrojenců se samopaly. Ale nebyli to žádní vojáčkové pro okrasu, byli to po zuby ozbrojení vojáci jako někde v pásmu Gazy... Nebyl to zrovna povzbudivý pocit, trochu mi to neladilo s tím, že tam lidi chodí za zábavou a hlavně s dětmi, do světa pohádek. Následovala osobní prohlídka jako na letišti, i když ne tak přísná. Podobnou osobní prohlídku jsme zažili ještě v Blackpoolu, i když nevím, proč zrovna tam tuto nepříjemnost zavedli. Nyní jsme tedy zvolili směr vlevo, k „filmovým“ studiím, prošli vstupním ateliérem číslo 1 a pokračovali dále rovně. K našemu překvapení jsme snad po sto metrech dosáhli zadní hranice parku. Walt Disney Studios je opravdu malý, troufám si říci, že rozlohou je jeden z nejmenších ze všech parků, co jsme kdy navštívili. Nejvíce se dá přirovnat asi k italskému Movielandu u Gardalandu. Je úzce tématicky zaměřen na film, adrenalinových atrakcí je zde poskrovnu a ty jsou ovšem příslušně tématicky zpracovány. Velký důraz je kladen na kaskadérská show a třeba na speciální efekty. První nám takhle do rány přišla tématická projížďka právě za speciálními efekty a dalšími akčnějšími fenomény z natáčení. Jmenuje se Studio Tram Tour a vláček vás proveze zákulisím dekorací, rekvizitami a ukázkami různých efektů. Nejvýraznější je asi výbuch cisterny nebo prolomení přehrady. Bylo to zajímavé, ale ne zase nějak mimořádně světoborné. Ale jako úvod nebo rozcvička na celodenní program to přesně splnilo svůj účel.

Nyní bych chtěl v krátkosti zmínit péči Disneylandu o vozíčkáře nebo osoby různě handicapované. Jedním slovem – je dokonalá. Vzhledem k tomu, že jeden člen výpravy do této kategorie patří, tak nás to zajímalo. Již obsluha první atrakce nás upozornila, ať si necháme vystavit kartičku. S tou potom má tato osoba a její doprovod bezproblémový a bezbariérový přístup ke každé atrakci. Sice vystavení kartičky (a už den předtím nákup zvýhodněné vstupenky) bylo poměrně zdlouhavé, ale vyplatilo se to. Bezbariérový přístup byl nejen na atrakcích, ale v areálu celého parku. Opět, podobně jako v Itálii, nás fascinovalo volné odkládání dětských kočárků nebo třeba invalidních vozíků, kde se nikdo neobával, že mu ho někdo ukradne. No, máme ještě hodně co dohánět... Počasí nebylo dneska moc přívětivé, bylo zataženo, žádné velké teplo a občas i drobně sprchlo. Procházeli jsme tedy parkem, hned jsme byli svědky průvodu alegorických vozů a pohádkových postav za doprovodu té správné hudby. Nejvíce nás samozřejmě zajímaly adrenalinové atrakce, jsou v parku celkem tři: volný pád (The Twilight Zone Tower of Terror), otáčivé myšky (Crush's Coaster) a horská dráha ve tmě (Rock 'n' Roller Coaster). Na doplnění je tam ještě něco jako vracečka, kde trať je jen takový půloblouk.

Nastal čas oběda, restaurací a stánků je ve studiích celkem dost. Každopádně platí, že vše je zde poměrně drahé, nejen tedy jídlo, ale od vstupenek počínaje vlastně všechno, na co narazíte, zejména však suvenýry. V době oběda ale byly opravdu fronty, což by nás nemělo překvapit. Chvíli jsme tedy s obědem počkali, ale nelitovali jsme. Naše parta byla v tu chvíli rozdělená na dvě části, a ta naše část si vybrala restauraci typu „Sněz, co můžeš“. Cena 23 € za oběd nebyla tedy moc lidová, ale byla to dobrá volba, samé dobroty, jen oči přecházely. Odcházeli jsme opravdu přejedeni, ale i tak myslím, že jsme byli pro restauraci rentabilní zákazníci, mají to určitě dobře spočítané.

Docela jsme se těšili na kaskadérskou show, ale ta nebyla ničím zvláštní, byla spíše slabá a ne příliš zajímavý zážitek byl umocněn ostrým studeným větrem prohánějícím se tribunou. Zato návštěva výše zmíněných adrenalinových atrakcí stála za to. I přes čekací doby v řádu desítek minut nás potěšil volný pád, který je nejen tématický, ale i vtipný a plný překvapení. Přitom je úplně jiný než ostatní volné pády. Už vozík byl velmi atypický a připoutání bylo jenom břišním pásem, jak ho známe z prostředních sedadel automobilů. Nebudu úplně popisovat průběh volného pádu, aby jste při případné návštěvě Disneylandu nepřišli o moment překvapení. Vaše obavy mohu rozptýlit, adrenalinové to sice je, ale dalo se to přežít. Velmi kvalitní je také horská dráha ve tmě, je docela podobná své sestře Space Mountain z hlavního parku. Otáčivé myšky zvládla jen polovina naší výpravy, ještě chvíli před zavíračkou na ně byla čekací doba zhruba hodinu, tak jsme se rozhodli, že se sem poslední den ještě vrátíme a využijeme možnosti přecházet mezi parky. I přes malou rozlohu a malý počet atrakcí jsme strávili ve Walt Disney Studios velmi příjemný a zajímavý den a přiblížila se zavírací hodina, která je zde stanovena na 18 hod., na rozdíl od hlavního Disneylandu, kde se zavírá ve 21 hod. a vlastně ještě o něco později.

Unavení jsme opustili park a kolem nákupně zábavně hotelového areálu zamířili k zaparkovanému autu. Cesta vedla kolem nádraží s vlaky TGV, dále přes rovinný eskalátor (travelátor), který zkracuje velké vzdálenosti, až k obří ploše, na které se krčil náš vůz. Cesta uběhla velmi rychle až k hotelu, a protože jsme byli ještě přejedeni z parku, vynechali jsme i večeři a hurá do postelí. Zítra nás čeká odpočinkový den, ale to je velmi nepřesně řečeno, bude to spíš den bez parků, ale zato s návštěvou města nad Seinou, Paříže.

Přejít na šestý den - Eiffel Tower, Paříž

Galerie

5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios 5. Den - Walt Disney Studios
Aktuální hodnocení: 0,0 / 5

captchaNelze-li číslice přečíst, zkuste obnovit obrázek.