říjen 2019

Po Út St Čt So Ne
01 02 03 04 05 06
07 08 09 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31
<   >




Walibi World - Fright Nights 2010 (napsal Petr LTG)

Náš výlet nezačíná tradičně po dlouhé a náročné cestě autem před branami parku, ale v hlavním městě neřesti a zábavy, v Amsterdamu. Pro ty, které zajímá jen v nadpise zmiňovaný Halloween, doporučuji posunout oční bulvy o pár odstavců níže.

Říjnové počasí je vždy trochu sázka do loterie, tak celý výlet předcházelo každodenní netrpělivé sledování předpovědi počasí, hlavně který z těch čtyř dnů bude nejlepší – Walibiový. Logicky jsme také zvolili pátek s nadějí, že park bude liduprázdný a Holanďané budou místo jízdy na Goliáši pěkně makat zavření v kanclících. Bohužel se ukázalo, že naše předpověď byla úplně mimo. Nejen, že už parkoviště bylo narvané k prasknutí, ale i počásko rozhodně nevypadalo na krásný, slunečný den, který slibovala předpověď. Jednoduše řečeno: BYLO HNUSNĚ A JEŠTĚ K TOMU NARVÁNO! „No co, k Halloweenu přece patří hnusné počasí“, snažil jsem se uklidnit ostatní trochou ranního optimismu. Ten mě ale vzápětí přešel, když jsme u kasy zjistili, že lístky do Horrorhousů už jsou vyprodané a jediná možnost je počkat si před jejich otevřením jestli pár lístků ještě nezbude. Ani strašidelná výzdoba zatím nevypadala moc lákavě, párek chabých plyšových pavouků na budkách nevypadal moc strašidelně. Tady je možná čas napsat, že ani zbytek mé recenze nebude moc v pozitivním duchu. Tím vážně nechci říct, že je to špatný park, ale prostě nám nepřály zmíněné okolnosti a konstelace hvězd, za což samozřejmě vinním vyhození věštce Stanleyho z TV Barrandov. No, hlavně že nás nesvědila pr^el ani ko^le :-).

Konečně se dostáváme k atrakcím, na které jsme se po několikaměsíčním absťáku vážně těšili. Vybaven popruhem s kamerkou na prsou a snad stokilovou zrcadlovkou jsme vyšli vstříc novým zážitkům.  Nádražní hala u vstupu (doslova) ukrývá vchod na jedno z největších překvapení parku, vystřelovací dráhu Xpress. Tahle dráha, která svými ošuntělými kolejemi připomíná nejnudnější vekomácké dráhy, nás vypálila blikajícím tunelem do klubka kolejí parádní rychlostí, kterou ještě umocňovalo silné cukání. Opravdu výborné překvapení a celkem krátká fronta zařadila na mém Walibi žebříčku tuhle dráhu na jedno z nejvyšších míst. Další atrakcí byla Top Spin lavice Excalibur. Na pohled nevábná, nizoučká, prostředí okolo podobně jako u Xpressu nulové a jediný tematický prvek byl kovový nápis nesoucí jméno atrakce. Po zasednutí klasický otáčecí program, náklony těsně k vodě, přesně jak bývá u lavic zvykem. Když už jsem myslel, že jízda končí, jen to trochu škublo, vyvezlo lavici nahoru a začaly ty pravé veletoče. To mně fakt potěšilo! Srovnání s Talocanem raději vynechám, přesto pro mě milé překvapení v podobě dvakrát delšího programu než v jiných parcích. Vychází trochu sluníčko a v parku je cítit všudypřítomná amsterdamská vůně šlechtěného konopí. Tak ono to nakonec nebude tak zlé. Jdeme se zařadit do fronty na dřevěnku Robin Hood. Nápisy s čekací dobou mě tentokrát nemohli rozhodit a oněch 45 minut si krátím focením stále toho samého ze stále stejného místa. Necháváme odjet pár vozíků, abychom si mohli užít první řadu. Dřevěnky mám rád, zatím jsem zažil jen tu v Heide Parku a pořád je to pro mě PAN Colossos! No uvidíme, jaká bude tato. První sjezd je vážně slabota, ale hned v první zatáčce se vozík tak rozklepe, že adrenalin do těla začne stříkat proudem. Zbytek je příjemný a docela svižný, ale také pořádně drncavý, což je ostatně vidět i na přiloženém videu. Celkově super dráha, ale na hladký, rychlý Colossos prostě nemá.

Vynechám popis ruského kola La Grande Roue a otáčecího domu Merlin Castle (na kterém se udělalo kamarádovi dost nevolno) a přejdu rovnou k TOP atrakci celého parku, ke Goliáši. Park nám pomalu začíná praskat ve švech a fronta na Goliáše vypadá tak na hoďku. Klepu kosu. Stmívá se a my se konečně dostáváme na řadu. Čekáme ještě dalších 10 minut, abychom jeli v první řadě. Konečně dráha jak má být. Goliáš je super! Je rychlý, je zábavný a kdybych měl slovy popisovat jízdu, dopadlo by to asi nějak takhle: „uááááá, vvvrrrn, vzzzzzum, uááá…“ Goliáš je vážně super! Nabízí se srovnání s Expedicí GeForce, která mi přišla ještě o maličko lepší, ale raději znovu zopakuju, že je prostě super. Bohužel už moc „super“ nejsem já… Nohy i záda bolí a je nám taková zima, že jdeme na čaj do jedné z mála otevřených restaurací. Příprava na helouvína obnáší i mocnou tetovačku pavouka a pavučiny, kterou jsme si nalepili na obličej a hurá dojezdit poslední atrakce, které za něco stojí. Myšky Goldmine jsou klasika, která nerozhodí ani čechy, co nikdy nepřekročili level Matějské pouti. Naopak 15 minutová fronta byla zlatá! Šup na Space Shot! Né, není to žádná speciální holandská technika kouření, ale vystřelovací volný pád. Myslím, že vám nemusím zdlouhavě popisovat jaké to je, když vás vystřelí nahoru a nechají spadnout dolů, a tak přejdeme na POSLEDNÍ zajímavou atrakci, El Condor. Tahle Vekomácká zavěšenka je snad všude! Nedávno se mě prodavačka v masně ptala, jestli mi jí nemá přibalit k deseti dekům salámu :-) Ale zpět ke kondorovi… fronta byla DĚSNÁ, čekat na tuhle atrakci přes hodinu a půl je horší než dvoudenní průjem, to mi věřte! (--- zde byl text odstraněn, protože obsahoval jen sérii vulgárních výrazů v průběhu čekání na atrakci ---) Ani jízda nebyla vůbec příjemná, kvůli tmě jsem měl z jízdy nulový zážitek a za odměnu jsme dostali pěkně nafackováno od zádržného zařízení, bůh žehnej nočnímu Katunu. Jízda byla podivně cukavá, neplynulá a mnohem horší než třeba na Limitu nebo na Blue Tornadu, což jsou konstrukčně úplně stejné dráhy. Má nálada je na stejné úrovni, jako když na mě řve v práci šéfka a únava snad ještě větší. Achjo, ještě že začíná HALLOWEEN!!!!

Konečně se dostávám k tomu nejzajímavějšímu a nejočekávanějšímu. Tetovačka pavouka v noci temně zeleně svítí (háááá!:) a my jdeme projít park. Na Halloween si pro nás pořadatelé připravili čtyři scarezones, což jsou části parku, kde pobíhají VÝBORNĚ NAMASKOVANÁ STRAŠIDLA a tři strašidelné domy. S Horror Housy byl menší problém. Nejen že lístky byly na netu čtrnáct dní předem vyprodány a ani na kasách už nebyl ani jeden, ale na těch pár lístků (prodavač zmiňoval cca 10), které mají být k dispozici před otevřením strašidelných domů, stála několikahodinová fronta – chudáci! Zmínil jsem už to, že se za každý dům připlácelo pět éček? To mi přijde docela dost! V žádném parku jsem něco podobného nezažil. Toho, že jsme už nic nesehnali, nakonec vůbec nelituji, protože na každý dům stála ještě minimálně dvouhodinová fronta a to je po nějakých deseti hodinách na nohou v nepříjemné zimě už prostě moc. Beztak bych si asi sednul vedle Freddyho Kruegera a natáhl si nohy :-) Navíc podle videí na YouTube byly domy o dost slabší než třeba Horror House v italském Movielandu, ze kterého mi při vzpomínkách vstávají vlasy hrůzou. Strašidelné zóny byly na rozdíl od domů zdarma, navíc množství lidí v parku atmosféru ještě umocňovalo. Po čase se už začal mísit křik z atrakcí s křikem vyděšených lidí a běžná procházka napříč parkem nabrala ty správné obrátky. Na chvíli zastavím a přenastavím foťák na noční režim. „Vrrrrrrrrrrr“ motorová pila pár centimetrů od hlavy a ďábelsky zakrvácenej dřevorubec mě vylekal xmrti! Herce to očividně baví, a když se jim povede někoho pořádně vyděsit, rádi se s ním nechají vyfotit. Taková Alenka z říše hnisů byla NEJLEPŠÍ, ale výborní byli i tančící upíři, vlkodlak, znetvořený Pinocchio a další a další… Zmínil jsem už kulisy, které jsou rozmístěné po parku? Ano, každá strašidelná zóna má svou tématiku. Někde je zakrvácená vana, u které přebývá Dr. Hannibal Lecter, jinde zase hřbitovní zátiší s otevřenými hroby, kde nemůže chybět pan hrobník. Vše je výborně naaranžováno a díky hře světel a mlhy stoprocentně neuvidíte nemrtváka i když je pár metrů od vás. Poslední bonusovou atrakcí jsou různé strašidelné show a vystoupení. Přiznám se, že takového Beetlejuice jsme vydrželi sledovat jen několik minut, protože jejich chrochtoholandština se vážně nedá poslouchat. Místo toho jsme si za 1 éčko! koupili lístek na hru Dr. Farlaistaina, která mě nijak nenadchla, ale ani neurazila. Byla to spíš série kouzelnických triků a největší výhodou bylo to, že v sále bylo příjemně teplo.

Zbývá už jen závěrečné shrnutí. V parku je poměrně dost zajímavých atrakcí a nejvíce bych ho přirovnal k takovému Heide Parku. Tematičnost je bohužel nulová a takovou atmosféru, která je cítit ve Phantasialandu, zde prostě nezažijete. Naopak Halloween Fright nights je více než povedená záležitost, ale totálně znehodnocená množstvím lidí. Kdo se rád lepí v přeplněných tramvajích a přímo zbožňuje neskutečně dlouhé fronty, bude v halloweenovském Walibi jako v ráji. U mě bohužel převládla únava z dlouhých front a zklamání z toho, že neuvidím ani jeden strašidelný dům, než radost z jízdy na skvělých drahách a dobře udělanéno Halloweenu. Takže dokud to zombíci nezačnou brát vážně a nesníží svými motorovými pilami počet návštěvníku tak na čtvrtinu, raději se Walibi World - Fright Nights vyhněte.

Petr & Zuzka.

Galerie

Walibi World - Fright Nights 2010 (napsal Petr LTG) Walibi World - Fright Nights 2010 (napsal Petr LTG) Walibi World - Fright Nights 2010 (napsal Petr LTG) Walibi World - Fright Nights 2010 (napsal Petr LTG) Walibi World - Fright Nights 2010 (napsal Petr LTG) Walibi World - Fright Nights 2010 (napsal Petr LTG) Walibi World - Fright Nights 2010 (napsal Petr LTG) Walibi World - Fright Nights 2010 (napsal Petr LTG)
Aktuální hodnocení: 0,0 / 5

captchaNelze-li číslice přečíst, zkuste obnovit obrázek.