prosinec 2018

Po Út St Čt So Ne
01 02
03 04 05 06 07 08 09
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31
<   >




Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD)

Po nedávno uskutečněném výletu do německého Europa Parku, přichází na řadu další tentokrát do holandského Walibi World. Tento výlet je velkou novinkou a zároveň nejvzdálenejším parkem, který se v naší nabídce objevil. I proto vyrážíme o něco dříve než je běžné a čeká nás zhruba 850 km cesta.

Cesta probíhala v pohodě a jediné co nás trochu vyvedlo z míry byla řada stojících kolon, do kterých jsme se dostávalili zejména v závěru naší cesty. Někdy šlo o odstavený kamion v pomalém pruhu, jindy zase o práce na silnici. I přes naplánovanou časovou rezervu musela být zkrácena poslední pauza před parkem na dostačujících 15 minut oproti běžné hodině, která vycházela u ostatních výletů. K branám parku jsme tedy dorazili ve chvíli otevření turniketů, takže po rozdání lístků jsme se mohli v klidu ponořit do víru zábavy. Zajímavostí je, že od roku 2000 do roku 2004 se park jmenoval Six Flags Holland a patřil do této velké skupiny zábavních parků. Za tuto dobu byla vybudována většina horských drah a na většině z nich je vidět rukopis této společnosti ať už například názvem Goliath který společnost použila pro několik drah a podobný případ je vystřelovačka X-press, která se za vlády Six Flags jmenovala Superman the Ride a je stylově v barvách supermana.

Naše první kroky tedy vedou k Supermanovi, pardon tedy k X-pressu, který je první velká atrakce u vchodu do parku. Bez fronty procházíme na nástupiště, které je celé v barvách supermana a během krátké chvíle už sedíme ve vozíku opět v barvách supermana a vyjíždíme na koleje, jak jinak než v barvách supermana. Tohle přejmenování na X-press je prostě barbarství ať už je důvod jakýkoliv. Ve vozíku jsme dovezeni kousek do tunelu, kde probíhá odpočítávání a velmi zajímavé světelné efekty. Následuje vystřelení z 0 na 90 km/h za 2,8 vteřiny, po kterém jste posláni do několika prudkých loopingů za vydatného přetížení. Dráha velmi zajímavá a plusem pro ní, že mi v posledním loopingu díky přetížení zalehlo v levém uchu, což se mi obvykle nestává.. díky Supermane :-) Vyrážíme dál kolem obřího kola na místní rafty, které jsou leč celkem prosté, ale rozhodně zajímavé tím, že jsou složené ze čtyř částí podobného čtyřlístku a do každé části se vejdou 2 lidé. Jednotlivé části raftů se při plavbě kroutí, prohybají a různě vlní, občas to člověk lehce dostane cákancem vody, ale pokud nemá vyloženě smůlu tak nějak moc mokrý neodejde.Suší jen s pár kapkami v botách pokračujeme dále na zavěšenou dráhu El Condor, tedy takovou, kdy máme kolejnici při jízdě nad sebou a ne jak bývá zvykem klasicky pod nohama. Pro návštěvníka je rozdílná zejména tím, že kvůli visícím nohám ve vzduchu by si měl pořádně zavázat tkaničky :-) Dráha má 5 loopingů a jízda je taková středně drncavá a adrenalinový zážitek je více jak dobrý. Jsme tedy řádně zahřátí do správné adrenalinové teploty a vydáváme se k největšímu lákadlu tohoto parku, tedy k horské dráze Goliath.

Opět takřka bez fronty přicházíme na nástupiště a čekáme na svezení v prvním vozíku. Po krátké době jsme usazeni, zajištěni a taženi k vrcholu prvního sjezdu ve výšce 47 metrů. Následuje velmi adrenalinová a zábavná jízda, kdy si užíváme každý sjezd, oblouček, nebo přehoupnutí do boku. Goliáš předčil naše očekávání a byl naprosto výborný. Jízdu umocňuje i fakt, že zadní sedačky jsou ve vozíku oproti předním značně vyvýšené, takže i pokud nesedíte v první řadě vidíte celou jízdu jak na dlani. Goliáše pokoříme ještě jednou tentokrát v zadním vozíku a pokračujeme dále. Další na řadě měla být dřevěná horská dráha Robin Hood, ale díky tvořící se frontě jsme ji odsunuli na později. Park sice nebyl nijak moc zaplněný, ale takový stav vede k jednomu známému nešvaru a tím je, že na většině drahách koluje jen jeden vláček. Vždy se tedy čeká než vláček odjede svou trasu a dlouho se nic neděje. I přes to však v tento den ani nelze mluvit o frontách, protože na všech atrakcích vláček udělal pár koleček a byli jsme na řadě. Hooda tedy odsouváme na odpoledne a jdeme na atrakci Merlins Magic Castle, což je taková obdoba Fluch der Kassandra z německého Europa Parku. V první menší temné místnosti probíhá krátké čarodějovo vyprávění, několik světelných efektů a poté přecházíme do hlavní části, kde jsme usazeni do sedaček. K sezení jsou čtyři řady sedadel dvě na každé straně místnosti čelem k sobě. Po usazení a zhasnutí je nasvíceno jen několik předmětů a v místnosti se tedy  dějí věci.. Začínáte mít pocit, že se s vámi celá místnost hýbe, že se houpáte, ale jelikož se celá uzavřená místnost hýbe s vámi tak jen vnímáte tlak v žaludku ale nevíte co se děje. Chvíli na to se společně s vaším pohybem začne celá místnost točit okolo vás a část místnosti v které jsou sedačky jsou houpány nezávisle na okolních zdech. Chvíli opravdu nevíte, jestli ležíte, visíte a nejpravděpodobnější vám připadne že jste vzhůru nohama, ale nikam nepadáte. Prostě skvěle udělaná atrakce, která vám leckdy zatočí žaludkem více jak horská dráha.

Následuje krátká pauzička na oběd a přichází druhá hodina odpolední na kterou byla Týmem HD naplánována velká vodní bitva. Bylo to poprvé co jsme něco takového zkusili a jelikož Walibi nabízí atrakci, kdy jedete v loďce a kropíte vodou vše co se vám chtě nechtě dostane na mušku, tak Davida napadlo jednu takovou čistě dobrovolnou autobusovou bitvu uspořádat. Jako čas srazu u této vodní atrakce byla vyhlášena druhá hodina a kdo  přijde ten přijde. Dorazila zhruba polovina lidí včetně obou řidičů a šlo se na věc. I přes naší snahu přesvědčit obsluhu atrakce, aby nám zmenšila rozestup loděk a tím udělali bitvu zajímavější obsluha stejně nechala větší mezery než bylo rozhodně nutné. I přes to  proběhla bitva z níchž a většina účastníků odešla více či méně mokrá. Bylo to bezva a pokud to počasí dovolí, tak něco podobného budeme realizovat i na dalších výletech. Většina lidí z vodní bitvy se poté přesouvá na nedaleké klády, které jsou zajímavé mimojiné tím, že část jízdy probíhá pozadu.

Z této atrakce jsme ještě o něco mokřejší a vyrážíme na dřevěnku Robin Hood, kde se mezitím zmenšila fronta na cca 10 minut. Někteří lidé jsou příznivci drnacajicích dřevěných drah a jemné svezení jim přijde, jako nesmyslné a někteří lidé toto vnímají přesně naopak. Na své si zde přijde hlavně první skupina drncajících. Já seděl v posledním vozíku a lítal jsem na sedačce jak papírovej čertík, ale podle ostatních už o něco vepředu je jízda o poznání klidnější. Takže cíťové doprostřed soupravy a šílenci úplně nakonec :-) Přesouváme se k volnému pádu a cestou míjíme ruské kolo, které je naprosto prázdné, tak využíváme situace a hlavně kvůli nadhledu na focení se necháváme vyvést nahoru. Z kola je velmi dobrý výhled na celý park a hlavně parádní průvan, což pociťujeme na vlastní kůži na které se doposud suší oblečení zmáčené vodní bitvou a kládami. Na otázku obsluhy zda si chceme jízdu zopakovat zdvořile odmítáme a vyrážíme na volný pád Space Shot. Přesněji na vystřelovací pád, protože zde z výšky 60ti metrů nepadáte, ale jste do ní ze země vystřeleni.Po dosažení nejvyššího bodu tedy i padáte, ale pád je to prostě vystřelovací. Bez fronty usedáme do konstrukce sedačky jichž je po obvodu čtverce dohromady 12. Vystřelení i následný pád je zajímavý. Všímáme si že park se pomalu ale jistě vylidňuje a to je ta pravá příležitost si bez čekání zopakovat Goliáše.

Lidí zde tedy moc neubylo, ale ani nepřibylo, takže tak vláček obkrouží pár koleček a přicházíme na řadu. Ano, na Goliášovi jezdí také celý den jen jedna souprava. Po absolvování užásné jízdy si jízdu opakujeme ještě dvakát, z toho jedné využiji k natočení on-ride videa. Vím, že bych neměl, ale nedá se odolat.. Foťák díky přetížení musím držet obouruč a i tak mám občas potíže ho udržet, ale podařilo se. Ve chvíli naší poslední jízdy odbíjí 5 hodina , fronty se uzavírají a hrstka posledních návštěvníků odchází k východu. Ještě určitě stojí za zmínku atrakce Skydriver, tedy taková zvláštní obdoba bungee jumping, kterou část týmu chtěla absolvovat i přes velmi vysoký poplatek (1 ososba 20 €, 2 osoby 17 € a 3 osoby 15 €), ale tak nějak jsme se podřizovali při chození na atrakce většině a nechávali na později až bylo pozdě. Scházíme se všichni u fontány před vchodem, kde uděláme společnou fotku, kterou nám mimochodem udělal profesionální fotograf, kterého jsme si do Walibi přivezli z Prahy. Unavení a spokojení usedáme do autobusu a vyrážíme na dlouhou cestu do Prahy. První výlet do Walibi World se opět povedl a tentokrát se nám vydařilo i počasí, které nás trochu pozlobilo v Europa parku.

Napsal Vašek HD

Galerie

Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD) Walibi World 2010 (Tým HD - napsal Vašek HD)
Aktuální hodnocení: 5,0 / 5

captchaNelze-li číslice přečíst, zkuste obnovit obrázek.

Pavel , 27.05.2010, 12:19: Reagovat:

Dekuji za pekny vylet, tentokrat bylo pocasi super a fronty temer zadne. Ted uz zbyva na pristi rok jen Phantasialand (snad se uskutecni) a znovu Heide Park.