červenec 2017

Po Út St Čt So Ne
01 02
03 04 05 06 07 08 09
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31
<   >




Freizeitpark Plohn aneb... Viva El Toro

V loňském roce jsme navštívili mimo jiné i park Belantis, který je zajímavý tím, že je dobře dostupný z našich domovů a zároveň se jeho návštěva nedá pokládat za úplnou ztrátu času. Z podobného soudku je i další německý park jménem Freizeitpark Plohn, který leží v Sasku, jihozápadně od Chemnitz a na dohled od města Zwickau, které za časů NDR proslulo výrobou bakelitových vozítek značky Trabant. Věděli jsme, že Plohn určitě není špičkový park a proto jsme od něj nečekali žádné zázraky.

Tato taktika se nám vyplatila, protože jsme z parku nebyli zklamáni, ba naopak, lehce nás příjemně překvapil. Cesta z Prahy zabrala opravdu jen pár hodin, a to jsme ještě zvolili trochu delší trasu po dálnici. Jeli jsme v klidu a nikam nepospíchali, takže nás ani nemrzel pozdní příjezd k branám parku. Ten má stanovenou otevírací dobu trochu zajímavě od 10 do 16 hodin. Věděli jsme, že nám nic neuteče. První kladný bod si park připsal za parkování bez poplatku, i když k tomu relativně nevelkému parkovišti jsme se museli prokličkovat po úzké rozbité silnici. Na druhou stranu, vstupné ve výši 21,50 € mi zase nepřipadalo nějak zvlášť nízké. První dojem po projití branou nebyl nejhorší, trochu nám připomínal Holiday Park, který také leží v jakémsi lesíku z listnatých stromů. První kroky nás dovedly do jakési centrální nebo nejvýznamnější části, kde je největší shluk atrakcí a také třeba restaurací. Park patří opravdu k těm skromnějším, ale jeho dekorace vypadaly docela k světu, dalo by se s přimhouřením oka mluvit o téměř tématickém prostředí. Dokonce je park členěn do tématických částí, např. Westernové město nebo Pohádkový les atd.

Jako úvodní atrakci jsme zvolili projížďku vyhlídkovým vláčkem. No, vyhlídkovým, to je asi příliš silné slovo, rozhodně to nebyl žádný expres, pohyboval se odhadem rychlostí 2,75 km/hod. Ale aspoň jsme si stačili v klidu všechno prohlédnout. Vláček udělal takovou osmičku a po asi 180 metrů dlouhé jízdě se s námi rozloučil. Po této adrenalinové rozcvičce jsme se přesunuli jen kousek k dráze „Silver Mine“. Je to dráha, snažící se připomínat jízdu důlním vozíkem, ale myslím, že Indiana Jones si při své honičce užil více srandy. Další „coaster“ byl „Plohseidon“, nová horská dráha spíše dětského typu, kde přídomek -horská- je trochu nadbytečný. Tato atrakce byla umístěna v tématické části Plohni vesničce. Tam už byl zajímavý kromě příjemného posezení u stolků u malinkatého jezírka jen automat na zmrzlinu. Za jedno éčko nám automat natočil kupodivu velkou porci dobré zmrzliny. Umíme se radovat i z maličkostí, když tam není například volný pád. Tedy on tam je, ale ani jsme na něj nešli, na výšku cca 15 metrů jsme si netroufli.

Naši pozornost už od začátku poutala dřevěná dráha. Nejezdila příliš často, protože park byl poměrně málo zaplněn a tak se vždy čekalo, až se sejde aspoň pár lidí, aby se mohlo jet. Ale vypadala velmi zajímavě, jmenuje se „El Toro“ a drandí parkem třetí sezonu. Na první pohled zaujaly velmi ostře klopené zatáčky, takový boční sklon jsme ještě nikde neviděli. Ale protože dřevěnka si právě dopřávala polední pauzu, tak jsme si ji dopřáli také a navštívili místní gastronomické podniky. Momentálně otevřené tam byly dva, jeden nese hrdý název Pizzeria a druhý byl Steak House, kde ovšem nedostanete steak, ale třeba řízek s hranolky. Ale nestěžuji si, jídlo bylo slušné za slušnou cenu, příjemné bylo i venkovní posezení. Po této nezbytné činnosti jsme se vrátili k dráze El Toro a šli na věc. Dřevěnka trochu klame tělem, není ani vysoká a ani opticky dlouhá, ale to je právě to zdání, které někdy klame, ona se proplétá sama mezi sebou a také mezi kládami, takže ve finále dlouhá je. Dráha ještě téměř voní novotou a první příjemné překvapení nastalo po usednutí do sedaček, mimořádně příjemných a důkladně polstrovaných. Druhé překvapení, a opět příjemné, přinesla jízda samotná. Byla prostě – jedním slovem – skvělá. Velmi divoká, rychlá, adrenalinová, že po dojetí jsme ani nevystoupili a hned jsme si jízdu zopakovali a pak znova ještě jednou. Nakonec jsme se svezli celkem sedmkrát, přičemž jednou obsluha ani pořádně nezastavila vlak a vypustila nás znova na okruh. El Toro dává za pravdu skalním příznivcům dřevěnek, nezáleží tolik na výšce a na sklonu a přesto je jízda velmi zajímavá. I El Toro jede tak nějak cukavě, ale tuto typickou vlastnost dřevěnek kompenzují vynikající sedačky. Prostě a jasně, shodli jsme se všichni na tom, že je to jedna z nejlepších dřevěných drah, na které jsme se kdy svezli.

V těsném sousedství vynikající dřevěnky jsou klády, které na první pohled působily nenápadně a fádně, ale i zde jsme byli příjemně překvapeni. Po jednom malém sjezdu a poměrně poklidné jízdě korytem přišlo finále, které jsme sice čekali, ale co jsme nečekali, byla prudkost závěrečného sjezdu. Velmi svižný sešup nás donutil po jízdě zůstat na svém místě a protože fronty zde nebyly, tak jsme si dali repete. Takže i tato atrakce snese přísné měřítko a spolu s El Toro je ozdobou parku. Tímto jsme měli hlavní část parku zmáknutou, ale ještě zbývala jedna oblast, podle plánku (snad okopírovaného na kopírce) plná atrakcí. Ale to už byly atrakce spíše drobnější nebo ne tak docela zajímavé. Za zmínku ještě stojí suchá skluzavka, která má i své jméno, totiž „Wilde Sau“. Na ní bylo nejtěžší vyšlapat poměrně strmé schody na start. V lesní, kopcovité části, byla ještě jedna zajímavá atrakce, a sice jakési loďky na elektrický pohon, které vzdáleně připomínaly autíčka v autodromu. Mohlo se totiž narážet do ostatních loděk, i když nárazy byly velmi mírné a díky měkkému materiálu tlumené. Ale to by nebyl Julda z našeho týmu, aby neměl něco extra. Vybral si totiž loďku s téměř vybitým akumulátorem, takže brázdil vody jezírka velmi pomalou jízdou, několikrát se zastavil pro nízké napětí, až nakonec zůstal stát úplně a musel být potupně odchycen obsluhou, která jej dopravila pomocí dlouhé tyče do bezpečí přístavu... Tato část parku byla spíše relaxační, s nenáročnými atrakcemi. V den návštěvy bylo velmi pěkné počasí, dozvuky babího léta, a tak se park dobře procházel, i díky svým stromům, které i v případě vyšších teplot skýtají příjemné prostředí. Protože se blížila zavírací hodina, vrátili jsme se ještě k El Toru a tam zakončili příjemný den. Podle webových stránek park avizoval zavíračku již v 16 hodin, ale všechny atrakce v tu dobu ještě fungovaly. Ale protože jsme již měli „splněno“, tak jsme pomalu zamířili k východu a posléze na parkoviště. Kdybych návštěvu Plohnu absolvovali  zhruba o deset dnů později, byli bychom jistě svědky Halloweenu, ale asi by nebylo tak hezké počasí. I tento park nabízí show, k té jsme se však nenachomýtli. Poslední letošní show bude právě halloweenská, na samém konci října a na závěr sezony.

Nasedli jsme do auta a vydali se na zpáteční cestu, tentokrát trochu kratší trasou přes Chomutov a s výjimkou průjezdu městem Chemnitz cesta utíkala velmi rychle, takže jsme byli za necelé tři hodiny zase doma. Závěrem můžu říci, že návštěvy Freizeitparku Plohn vůbec nelitujeme, den byl opravdu vydařený a i když se jedná o park jasně skromnější, zejména na adrenalinové atrakce, tak ho můžeme doporučit. A to nám ještě zbourali loopingový kruh Drachen-Looping. Park je vhodný zejména pro rodiny s dětmi, ale i dospěláci tam nejedou zbytečně. Největší výhodou je malá vzdálenost od ČR (dokonce i webové stránky parku jsou mimo jiné i v češtině) a když nic jiného, tak dřevěnka El Toro opravdu potěší i náročnější jezdce, totéž se dá říci i o kládách.

Galerie

Freizeitpark Plohn aneb... Viva El Toro Freizeitpark Plohn aneb... Viva El Toro Freizeitpark Plohn aneb... Viva El Toro Freizeitpark Plohn aneb... Viva El Toro Freizeitpark Plohn aneb... Viva El Toro Freizeitpark Plohn aneb... Viva El Toro Freizeitpark Plohn aneb... Viva El Toro Freizeitpark Plohn aneb... Viva El Toro
Aktuální hodnocení: 5,0 / 5

captchaNelze-li číslice přečíst, zkuste obnovit obrázek.

PavelHD

PavelHD , 18.06.2013, 07:12: Reagovat:

Re:Michal:
Obsluha na atrakcích kontroluje, zda adept na jízdu vyhovuje rozměrovým omezením. Většinou to dodržují velmi striktně, diskuze nepřipadá v úvahu. Ve většině parků není rozhodující věk, ale výška dítěte (ale i dospělých, na některé trakce mají zapovězeny vstup osoby vyšší než 200 cm). Je to proto, že věk se těžko dokazuje, navíc rozdíly mezi stejně starými dětmi jsou celkem velké. Park Plohn ale kromě výšky zohledňuje i věk. Takže jediné řešení je navštívit stránky parku, do sekce atrakcí, kde je u každé jednotlivé atrakce uvedeno příslušné omezení.


Michal , 12.06.2013, 17:49: Reagovat:

Pokud někdo sleduje tuto diskuzi...
Dodržuje se v parku striktně věkové omezení na "horské dráhy"? Kontroluje to někdo? Syna by asi hodně mrzelo kdyby ho tam nepustili. To bychom návštěvu raději odložili. Je mu pět,ale některé atrakce jsou tam od šesti....


marci , 01.04.2012, 23:09: Reagovat:

Pokud umite cist tak je tam napsano,ze zaplatite 22 ecek na osobu ,deti 19 ecek a jsou v tom vsechny atrakce po dobu 9-18.hod.Taky se tam asi vydame s detma.Bude to vylet na cely den,ale bude stat za to...


Niki , 26.03.2012, 09:47: Reagovat:

Přeji krásný den. Máme v plánu navštívit tento park, nicméně ještě předtím by jsem se ráda informovala, jak je to s placením atrakcí. Zda to funguje jak v Mirabilandii, Itálie, tedy zaplatil se vstup a až na jídlo a pití, veškeré atrakce byly zdarma. Nebo to je jak na Matějské.. vstup, atrakce, občerstvení vše za nemalé peníze.


VolodaQ

VolodaQ , 09.10.2011, 12:53: Reagovat:

Jo Plohník je můj nejoblíbenější malý park a rád tam i těch 22e zainvestuju pro další rozvoj :D
Příjemné prostředí, málo lidí, sympatická obsluha a El Toro, prostě ideální volba na rychlý výlet :o)