září 2017

Po Út St Čt So Ne
01 02 03
04 05 06 07 08 09 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30
<   >




2. Den - Movie Park Germany 2015

Naše tour dneškem teprve začínala. Byla neděle a nás čekala návštěva Movie Parku po deseti letech. Tehdy jsme ho navštívili po Europa Parku a v porovnání s ním nedopadl Movie Park nejlépe. Byl menší, měl méně atrakcí, prostředí bylo sice důsledně tématické (film), ale dekorace nebyly tak dokonale propracované.

Také nás tenkrát překvapila podstatně menší návštěvnost, park v určitých místech působil liduprázdným dojmem. Přesto jsme si ho tehdy užili, přinesl některé atrakce, které jsme do té doby neprojeli, jako například dřevěnou dráhu, zde jsme zažili premiéru, rovněž tak i zavěšenou dráhu. Největším zážitkem ale bylo první absolvování volného pádu, který jsme do té doby neznali a jen těžko jsme si představovali, co to obnáší a v tu chvíli nám připadal jako vrchol adrenalinového šílenství. Měli jsme z něj velké obavy a celou návštěvní dobu jsme to odkládali, až před koncem provozní doby jsme se postupně odhodlali a všichni jsme volně padli a přežili jsme to. Nás tentokrát zajímalo, jak dopadla poměrně rozsáhlá přestavba parku. Jeden rozdíl ale oproti době před deseti lety byl patrný hned: Letos měl park v září otevřeno jen o víkendech, což ovlivnilo naše plány, protože tuto změnu jsme zaregistrovali jen krátce před termínem naší dovolené.

Museli jsme vstávat s ranním kuropěním, protože nás čekal pravidelný rituál v podobě hotelové snídaně a následný asi dvacetikilometrový přesun k parku. Vycházeli jsme z toho, že otvíračka je v Německu v obvyklých 9 hodin. Počasí bylo nádherné, sice relativně chladno, ale zato obloha jak vymetená bez jediného mráčku. Obávali jsme se vysoké návštěvnosti vzhledem k omezené otvírací době a také k hezkému počasí. Při příjezdu k parkovišti to před půl desátou vypadalo docela nadějně, aut nebylo zase tak moc. Vstupenky jsme měli předem zakoupené přes internet a vytištěné, takže jsme se rovnou hrnuli ke vstupní bráně. Ale nikoho ještě nepouštěli, takže nám docvaklo, že se neotevírá v 9, ale až v 10 hodin. Malá chybička se vloudila, takže jsme zatím přešlapovali před bránou a pozorovali, jak mezitím přicházeli další a další návštěvníci, takže těsně před otevřením jsme byli součástí mohutného davu a na příjezdové komunikaci se tvořily kolony aut. Konečně nás vpustili dovnitř a my jsme se chvíli utěšovali tím, že ta masa lidí se v parku rozptýlí a bude to lepší. Dav se sice rozptýlil, ale další příchozí park zaplnili všechny prostory. Opravdu velký rozdíl proti roku 2005, kdy park byl skoro prázdný a na atrakcích se čekalo, až se sejde dostatečný počet zájemců, aby se mohlo jet.

Pustili jsme se tedy do procházení parku a vstupní část jsme poznali, ta se moc nezměnila, jedná se o jakýsi bulvár v americko holywoodském stylu s docela pěknými a barevnými dekoracemi. První na ráně bylo 4D kino, a protože se zrovna blížil začátek projekce, tak jsme zasedli do 4D křesel a vybaveni nezbytnými brýlemi jsme shlédli dobrodružství známých postaviček z Ice Age. Jak se později ukázalo, kino byla jediná atrakce, kde jsme vlastně nečekali ve frontě. Při dalším procházení jsme s údivem sledovali dlouhé fronty i u docela průměrných nebo z našeho hlediska slabších atrakcí. Cedule u atrakcí hovořily jasně – minimum bylo 30 minut a vůbec nebyly výjimkou i hodinové čekací doby. Tak další po cestě byly myšky, které v uplynulé době dostaly modrý nátěr, jinak byly úplně stejné jako tehdy. Čekací doba 30 minut, tak co se dá dělat, postavili jsme se do fronty, která nepostupovala. Důvod jsme objevili hned, nějaký zádrhel na trati, vozíky prostě nejezdily. Tak čekat, až to spraví a pak ještě tu půlhodinu ve frontě? To se nám nechtělo a tak jsme z fronty zdrhli. Během pár vteřin se myšky samozřejmě rozjely, ale mě osobně to nějak moc nemrzelo, svezení na této dráze se dalo oželet. Tak jsme postupovali dál a dál do hlubin parku a pořád jsme se nějak nechytali. V části jménem Nickland byla převaha typicky rodinných atrakcí a také atrakce pro ty nejmenší děti. Naše parta HD se rozrostla o dalšího člena nebo spíš členku, v době naší tour jí bylo asi tak 20... ne let, ale měsíců. Tak jsme se na chvíli rozdělili a dospělejší členové výpravy se vydali na blízké rafty. Ty jsme si také pamatovali z předchozí návštěvy, jsou to jedny z nejhezčích, ne-li úplně nejhezčí rafty, na kterých jsme se kdy svezli, a to zejména pro zajímavé kulisy. Hned vedle byla tématická projížďka loďkou jménem Ice Age. Moc jsme toho zatím nezvládli, a to už se blížilo poledne.

Z minulé návštěvy Movie Parku jsme si přivezli dva nejsilnější zážitky: již zmiňovaný volný pád a potom obří pizzu o průměru dobrých 50 cm, která měla obvod vyplněný masovou nebo sýrovou náplní a díky tomu byla dost dobrá a jeden jedinec neměl nárok ji na posezení spořádat. Při objednávání vstupenek přes internet jsem si všiml, že se tato pizza family dá objednat také a také se slevou. Když nastal čas oběda, tak volba byla jasná, na pizzu jsem měl vytištěný kupón, se kterým se ale muselo do info kanceláře a tam byl kupón vyměněn zase za jiný kupón a s tím se teprve šlo k pultu. Jenže nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.... Měli sice pizzu family za úžasných dvacet éček, ale nebyla to ta naše, byla to obyčejná pizza, jen hodně velká, bez těch okrajů, a vůbec nebyla dobrá. Tak to jsme hned Movie Parku za to přidělili mínusové body. Tak park narvaný k prasknutí a teď ještě tohle... Ale aspoň počasí že bylo hezké, azurová obloha a dobře se tudíž fotilo. Ale kvůli focení jsme tam nejeli, chtěli jsme se povozit na pořádných dráhách. Těch úplně „TOP“ ale tam zase tolik není, mimo provoz bylo staré dobré srdíčko (zavěšená dráha se dvěma jezdci vedle sebe), zde jménem MP Express. Takže z těch čistě adrenalinových záležitostí nám zbýval volný pád, dřevěnka Bandit a zánovní dráha Van Helsing's Factory. Název je dost výmluvný, jedná se jinak o dráhu ve tmě, dokonale tématicky upravenou. Svezení samo o sobě nebylo bůhvíjak drastické, kvality této dráhy jsou umocněny hlavně zmíněnou tématikou, začíná to už chodbou pro přístup k atrakci a čekání ve frontě, přes hudbu až k vlastní dráze. Tuto chodbu jsme si taky užili, čekací doba rovných 60 minut. Čas neúprosně letěl a tak jsme se ještě svezli na docela vydařené stříkací loďce, která sice zase tak moc nestříká, ale zato vás proveze útrobami vulkánu a nechybí ani malé překvapení.

Nyní tedy přišel na řadu volný pád. Že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky se potvrdilo i zde. A nyní, vážení čtenáři, sám nevím, jestli se mám s vámi podělit o jeden zážitek, který patří spíš do oblasti hororů. Nu, tak tedy dobrá, vidím váš zájem, tak se o zážitek podělím. Na volném pádu je bytelné úchytné zařízení, které je v některých případech, jako třeba tady, jištěno ještě bezpečnostním pásem nebo popruhem. Například druhá nejvyšší evropská dráha Silver Star toto jištění nemá. Ale tento volný pád jménem The High Fall ano. Tak jsem si tedy sedl, přiklopil úchyt a teď ještě ten popruh. Jedna sponka, druhá sponka, už jenom ty dvě sponky zaklapnout. Ale konstruktéři této atrakce to nějak nedomysleli, normálně popruhy můžete prodloužit nebo zkrátit podle potřeby. Ne tak zde. Zde byl popruh pevné délky a nešlo s ním nic dělat. Sponky byly od sebe už velmi blízko, snad jeden centimetr. Ale asi jsem se při obědě nějak víc najedl, zkrátka ke spojení sponek nedošlo. Na pomoc přispěchala obsluha, která na tyto věci dohlíží a taky se snažila úchyt a tím i sponky víc přiklapnout. Ale marně. Pravděpodobně se jednalo o vadný kus, tak jsem tedy usoudil, že se pád odehraje beze mě a odešel jsem atrakci fotit zvenku. Konec provozní doby parku se blížil, ještě bylo třeba sjet dřevěnku Bandit, k čemuž po dlouhém čekání došlo, ale jízda přinesla spíše zklamání. Bandit je nejstarší německá dřevěná horská dráha a na té jízdě to bylo znát. Takhle roztřesenou jízdu jsme ještě nezažili, místy jsme mysleli, že vláček vyletí z kolejí. Snad v tom konkuroval jen Coaster Express z madridského Warneru. Novější dřevěné dráhy mají lepší polstrování, které tlumí nárazy při jízdě (pro dřevěnky typické). Bandit nic takového nemá a tak jsme se modlili, aby jízda dospěla co nejrychleji do cíle. To se nakonec stalo a tak jsme se mohli pomalu vydat směrem k východu.

Tak jaký byl Movie Park po deseti letech? Jak se to vezme. Za těch deset let prošel velkou přestavbou a byly to změny k lepšímu, zejména po vizuální stránce. Zkrátka tvář parku je zajímavější, barevnější, zlepšily se dekorace i jejich tématičnost. My jsme zde před deseti lety zažili velmi zajímavou dráhu Cop Car Chase, která byla hned následující rok zbourána. Nyní jsme se svezli na Van Helsingovi, ostatní adrenalinové atrakce zůstaly beze změny. Zato ale přibyly atrakce rodinného typu, ani jsme se nestačili svézt na mírné zavěšené dráze Jimmy Neutron's Atomic Flyer, na zvláštní vlnovce s otáčivým talířem Crazy Surfer, na několika dalších menších dráhách a třeba ještě na otáčivé lavici. Movie Park je prostě typický rodinný park, kde nejvíce zábavy najdou děti. Doménou parku jsou i různá show. Díky velkému množství návštěvníků, což jistě vypovídá o kvalitě a žádanosti, jsme leccos nestihli, ale i tak jsme si park užili. Počasí bylo slunečné, což je výhoda i nevýhoda zároveň, protože i to přispělo k zaplnění parku.

Nyní už tedy zbývalo jen nasednout do auta a v koloně ostatních aut se pomalu vydat k hotelu. Zašli jsme ještě na večeři a potom konečně na pokoj, kde jsme ještě v rychlosti oslavili Simírovy narozeniny a potom do postelí. I přes relativně menší rozlohu Movie Parku jsme tam nachodili mnoho kilometrů. Zítra nás čeká holandský park Toverland a tak opustíme náš hotel a přesuneme se do dalšího, takže na to se musíme pořádně vyspat.

Přejít na 3. Den - Toverland... již brzy

Galerie

2. Den - Movie Park Germany 2015 2. Den - Movie Park Germany 2015 2. Den - Movie Park Germany 2015 2. Den - Movie Park Germany 2015 2. Den - Movie Park Germany 2015 2. Den - Movie Park Germany 2015 2. Den - Movie Park Germany 2015 2. Den - Movie Park Germany 2015
Aktuální hodnocení: 0,0 / 5