červenec 2018

Po Út St Čt So Ne
01
02 03 04 05 06 07 08
09 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31
<   >




Heide Park 2011 (napsal Vašek HD)

Vzhledem k nízkému zájmu o jarní výlet jsme vypsali ještě jeden podzimní termín a doufali, že tentokrát budeme o něco úspěšnější. I přes prvotní rozpaky nad jen lehce zvýšeným zájmem se nám podařilo autobus vypravit a my se v předvečer svátku svatého Václava opět scházíme u přistaveného autobusu.

Zadáváme do navigace místo, kde se na chobotnici stojí fronta, tedy německý Heide Park. Cesta z velké části probíhá v mlze husté tak, že by se dala krájet, avšak naprosto v pohodě. Po zhruba hodinové pauzičce na benzínové pumpě, kde bylo možné se trochu probrat u dvojité kávy a dobré snídani, přijíždíme na parkoviště autobusů s kapacitou tak 300 míst, na němž stojíme sami. Po chvíli čekání než rozespalí pokladníci usednou do pokladen, kupujeme lístky, které po dobrovolném společném vyfocení rozdáváme, a vyrážíme do takřka prázdného parku.

Naštěstí nebylo moc kam spěchat, protože park sice otevírá v devět, ale atrakce otvírají až v deset, takže po naivním čekání na vláček, který vyjíždí také v deset, jsme se vydali na okružní procházku, během níž jsme se mohli kochat nově tvořenou výzdobou na nadcházející Halloween. Očividně zaměstnanci parku tvoří tuto výzdobu během otvírací doby bez nějakého omezování, protože všude okolo se válely palety s dýněmi a kukuřičné stvoly připravené k výzdobě. Protože si také myslíme, že vysokozdvižný vozík a chlápci v montérkách k tématice pirátského zálivu neodmyslitelně patří, pokračovali jsme bez většího vzrušení dál. Blíží se desátá hodina, na všech atrakcí probíhají nezbytné testovací jízdy a my vybíráme na rozehřátí švýcarskou bobovou dráhu. Několik minut po odbytí desáté hodiny trochu znervózníme a říkáme si, že obsluha bobu asi nemá hodinky z nejpřesnějších. Nebylo tomu tak, to jen my jsme přehlédli tabuli s nenápadným, asi metrovým, teploměrem, která nekompromisně říkala, že tato atrakce bude otevřena až tehdy, když teplota vzduchu dosáhne 14 stupňů. Během krátké chvíle teplota dosáhla požadované teploty a bob začal bobovat. Nejsme si tím úplně jisti, ale podobné cedule jsou ještě u několika atrakcí v parku, údajně třeba u dráhy Limit. Dostatečně zahřátý bob i nás rozehřál na dostatečnou teplotu a my jsme zamířili ke zmíněné dráze jménem Limit. Tato zavěšená dráha s 5ti loopingy nás všechny řádně probrala a navíc pěkně profackovala, protože  jako u většiny těchto drah od Vekomy nepatří jízda k nejjemnějším.

Protože z kopečka se jde o poznání lépe než do kopečka, zamířili jsme směrem dolů k největšímu lákadlu v parku, tedy k momentálně nejvyšší dřevěné horské dráze na světě. Nechá si říkat Colossos, je vysoká 60 metrů a jízda na něm je velice zajímavá a adrenalinová. Při příchodu k atrakci narážíme na věc, kterou jsme sice čekali, ale doufali, že vedení parku rozhodne jinak. Tou věcí je nasazování jen jedné soupravy na danou atrakci a s tím spojené zbytečné tvoření krátkých, ale naprosto nepostupujících front.  Vzhledem k tomu, že momentální návštěvnost není nijak vysoká, tak je rozhodnutí logické, ale na druhou stranu, když si dáme při plánování návštěvy práci s tím, aby v něm nebylo moc lidí, tak nás rozhodně nepotěší, že nám za odměnu pár pěkných front vytvoří. Co se dá dělat, čekací doba byla sice jen 10 - 15 minut, ale když je před vámi pár lidí a vy čekáte, než vláček objede 4x dokola, tak už ho začínáte popostrkovat očima. Frontu jsme si tedy vystáli a po skvělé jízdě zamířili hnedle vedle, na vystřelovací dráhu Desert Race. Po krátkém čekání mě příjemná a sympatická obsluha usadila do sedačky a mohlo přijít mocné vystřelení z 0 na 100 za 2,4 vteřiny. Po odjetí jsem se rozhodl, že vyfotím ostatní z party, na které vyšla další jízda. Zábradlí, které si přímo říkalo o přeskočení, jsem při znalosti své šikovnosti ladně podlezl a drze vnikl do nepovolených prostor, kde jsem si koledoval o pěkné vyčinění v němčině. Po tom, co si mě obsluha atrakce všimla, jsem čekal, že se naučím pár nelichotivých frází, ale nebylo tomu tak a usměvavá paní mi ještě poodstoupila, aby se mi nepletla v záběru. Po zkušenostech z některých parků, kde vám nevybíravě řeknou, že pokud chcete fotku, kupte si jí u východu, mě to příjemně potěšilo.

Naše další kroky zamířily na rafty, které jsou dlouhé, a když máte štěstí, tak občas i mokré. My jsme vyvázli jen s pár lehkými cákanci a spíše ze zvědavosti jsme se rozhodli navštívit vedlejší horskou dráhu vláčkového typu. Po celkem krátké a zbytečné jízdě jsme se vydali skrze celý park na letošní novinku Krake.  Vzhledem k nemalé frontě jsme kolem něj jen prošli a naším náhradním cílem se stal volný pád s příznačným názvem Scream.  Bez čekání usedáme do sedaček a během chvilky už se můžeme kochat pohledem na celý park z výšky 71 metrů. Ne však na dlouho a za pár vteřin jsme nohama opět na pevné zemi. Pád si bez čekání ještě jednou zopakujeme a dále pokračujeme k blízké dráze Big Loop, která mám s Davidem minule pěkně prokřupala zatuhlý krk. Tato nejdražší rehabilitační pomůcka se čtyřmi loopingy nezklamala, i když výsledek nebyl tolik zásadní jako minule. Dráha je 27 let stará a připadne mi, že v té době se přetížení na jednotlivé části těla neřešilo tak jako dnes. Prostě jí postavili bez toho, aby 20 lidí 14 dní sedělo u počítače a vypočítávalo přetížení působící na palec u nohy.  A přesně to dělá tuhle dráhu tím, čím je. Po svezení jsme se vrátili zpět na Krake, kde sice byla fronta minimální, ale zrovna obsluha odebírala z provozu druhou soupravu. Díky tomu byla dráha na několik desítek minut mimo provoz. To nás ale neodradilo a za chvíli už jsme seděli v zadní řadě, o kterou je mnohem menší zájem než o řadu první. Není se však čemu divit. Dráha Krake je novinkou letošní sezóny, je vysoká 41 metrů a jedná se o střemhlavou horskou dráhu, kterých je na celém světě jen hrstka. V Evropě jsou sice dvě, ale tato je jedinou v provedení bez podlahy, což ještě umocňuje zážitek při padání do hlubin. Po fantastické jízdě konečně vyslyšíme své kručící žaludky a vyrážíme do jedné z několika restaurací.

Během mnoha přesunů mezi atrakcemi si všímáme, že výzdoba pro nadcházející Halloween je opravdu všude. Někde jsou to kostlivci, jinde zase strašidla a umělé pavučiny. Všemu však dominuje trojlístek tvořen kukuřičným stvolem s dýní a balíkem slámy. Je to naprosto všude, tak jako na farmářských trzích. Hlavně o dýně doslova zakopáváte na každém kroku. Vypadá to vážně pěkně i přes to, že některá strašidla vypadají jak výrobek na školní besídku. Přišel tedy čas oběda a my usedáme do samoobslužné restaurace vedle vodní bitvy, kde si většina z nás poroučí steak s omáčkou a hranolky.  Dobrota je to veliká a posezení příjemné, ale za pár chvil začíná pirátská show v nově vybudované pirátské části. Je to jediné představení v tento den, a proto  vyrážíme a po usazení čekáme něco velmi zábavného. Show se nese ve stylu pirátské šarvátky s několika artistickými prvky. Začátek byl takový, že prostor zaplnila umělá mlha a v té mlze se odehrávala bitva, kterou viděli snad jen její účastníci. To bylo ale dobře, protože jakmile se mlha rozplynula, zahlédli jsme show, jejíž zábavnost by překonal i pohled na schnoucí barvu. Ve chvíli, kdy jsem se chtěl zvednout a utéct, přišli na řadu tři artisté na trampolíně a tím, co začali předvádět, mě hodně rychle vrátili zpět do sedačky. Bylo to naprosto super a všechny to na chvíli dostalo do varu. Díky tomu jsme show dodívali a pokračovali zopáknout několik dalších atrakcí jako byl Colossos, Limit a hlavně naprosto výbornou zmrzlinu na konci dráhy Big Loop. Krátce před zavíračkou jsme dali ještě jednou dráhu Krake, tentokrát v první řadě, a po nakoupení suvenýrů jsme vyrazili k autobusu.

Dnešní návštěva nám jen potvrdila, že Heide Park se za posledních několik let velmi zvednul a začal na sobě makat. I přes několik výtek, jako jsou uzavřené klády Wildwasserbahn II a některé móresy vedení parku, byl tento den naprosto skvělý. Kolem půl šesté  jsme se všichni sešli u autobusu a mohli jsme plni zážitků vyrazit zpět do Prahy.

Na závěr bych opět rád poděkoval všem zúčastněným za to, jak byli pohodoví, a budeme se těšit příští rok na některém z dalších výletů.

Napsal Vašek HD

Galerie

Heide Park 2011 (napsal Vašek HD) Heide Park 2011 (napsal Vašek HD) Heide Park 2011 (napsal Vašek HD) Heide Park 2011 (napsal Vašek HD) Heide Park 2011 (napsal Vašek HD) Heide Park 2011 (napsal Vašek HD) Heide Park 2011 (napsal Vašek HD) Heide Park 2011 (napsal Vašek HD) Heide Park 2011 (napsal Vašek HD) Heide Park 2011 (napsal Vašek HD) Heide Park 2011 (napsal Vašek HD) Heide Park 2011 (napsal Vašek HD)
Aktuální hodnocení: 3,0 / 5

captchaNelze-li číslice přečíst, zkuste obnovit obrázek.